zoradene prednasky

Návrat na detail prednášky / Stiahnuť prednášku / Univerzita Pavla Jozefa Šafárika / Lekárska fakulta / Anatomia

 

cievy nervy DK (cevy-nervydk-text.doc)

Cévní zásobení dolní končetiny  - přehled

 

Dolní končetiny jsou zásobeny krví z abdominální části sestupné aorty (aorta abdominalis). Tato tepna se v úrovni obratle L4 rozdělí na a. iliaca communis dextra et sinistra (tzv. bifurkace aorty).

Aa. iliacae communes sestupují podél vnitřního okraje m. psoas major a po 5-7 cm se větví na a. iliaca interna (pro malou pánev) a a. iliaca externa.

A. iliaca externa prochází pod lig. inguinale (v lacuna vasorum) a odtud pokračuje jako a. femoralis (stejnojmenná žíla leží mediálně od tepny).

A. femoralis sestupuje po přední straně stehna směrem k mediálnímu epikondylu femuru nejprve v tzv. trigonum femorale, vstupuje do canalis adductorius a stáčí se do zákolenní jámy ( fossa poplitea) – zásobuje všechny útvary stehna a kolenní kloub, svaly především prostřednictvím větve a. profunda femoris.

Zákolenní jámou pokračuje jako a. poplitea - zásobuje oblast  fossa poplitea a kolenní kloub - distálně k hornímu okraji m. soleus, kde se dělí na a. tibialis anterior a posterior.

A. tibialis anterior sestupuje po přední straně membrana interossea až pod retinaculum extensorum inferius, odkud pokračuje jako a. dorsalis pedis, která se větví do hřbetu nohy a k prstům.  Zásobuje kolenní kloub, přední stranu bérce, hřbet nohy a prstů, spojkami i plantu pedis.

A. tibialis posterior podbíhá arcus tendineus m. solei, vydává a. fibularis pro laterální stranu bérce a pokračuje po svalech hluboké vrstvy lýtka za malleolus medialis. Před vstupem do planty se dělí na slabší a. plantaris medialis a silnější a. plantaris lateralis. Obě tepny vytvářejí arcus plantaris, který vydává aa. metatarseae plantares a aa. digitales plantares communes. Zásobuje kolenní kloub, dorsální a laterální část bérce a plosku nohy.

 

ŽILNÍ DRENÁŽ DOLNÍ KONČETINY

Žíly dolní končetiny tvoří hluboký a povrchový systém. Všechny se sbírají do v. femoralis (dále do v.iliaca ext., v.iliaca comm., v. cava inferior) a jsou vybaveny chlopněmi, které brání zpětnému toku krve. Oba systémy jsou propojeny transfasciálními spojkami (perforátory), které vedou část krve z povrchových do hlubokých žil.

Hluboké žíly na dolní končetině doprovázejí stejnojmenné tepny, v oblasti bérce jsou nejčastěji zdvojené.

Povrchové žíly se sbírají na tibiální straně před vnitřním kotníkem do v. saphena magna, která pokračuje vzhůru po ventromediální straně bérce a stehna a ve fossa iliopectinea ústí do v. femoralis.

V. saphena parva vzniká na straně fibulární za zevním kotníkem, probíhá po zadní straně bérce a ve fossa poplitea se vlévá do v. poplitea.

 

Schéma tepenného zásobení DK

 

AORTA ABDOMINALIS

 

 

                          A. ILIACA COMMUNIS SIN.       a. ILIACA COMM. DX.

 

 

                     A. ILIACA EXT. SIN.     a. ILIACA INT. SIN.

                            ↓

                    A. FEMORALIS   (→ a. profunda femoris)

                            ↓

                       A. POPLITEA

 

  1. tibialis ant.        a. tibialis post.

 

                                                                     A.  

a. dorsalis pedis

 

     a. plantaris medialis      a. plantaris lateralis

 

 

arcus plantaris

 

aa. metatarseae plantares  aa. digitales plantares communes

 

inervace  dolní Končetiny

 

PLEXUS  LUMBALIS  ET  PLEXUS  SACRALIS

(Th12 – L4 )                    ( L4-S5, Co)

 

 

PLEXUS LUMBALIS vzniká z ventrálních větví lumbálních míšních nervů L1-L3 a spojek z Th12 a L4. Větve se spojují v pleteň uvnitř m. psoas major. Krátké rami musculares inervují m. quadratus lumborum, m. psoas major et minor a mm. intertransversarii (hluboké sv. zádové).

Dlouhé větve:

Dlouhé horní nervy jdou po vnitřní straně stěny břišní, postupně ji prorážejí a pod lig. inguinale pokračují do kůže tříselné krajiny a stehna (n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis, n. genitofemoralis a n. cutaneus femoris lateralis).

Dolní dvojice dlouhých nervů ( n. femoralis a n. obturatorius) nejprve sestupuje po zadní stěně pánve, potom podél m. psoas major směrem dopředu a vystupuje na stehno skrz lacuna musculorum, resp. canalis obturatorius.

1. N. iliohypogastricus : probíhá za ledvinou po m. quadratus lumborum a vstupuje do břišní stěny. Inervuje motoricky m. obliquus abdominis internus a m. transversus abdominis. Senzitivní inervace: kůže v oblasti kyčle, regio pubica a podél lig. inguinale.

 

2. N. ilioinguinalis: probíhá paralelně s předchozím nervem kaudálněji, vstupuje do canalis inguinalis a pokračuje až do kůže zevního genitálu. Motoricky inervuje m. obliquus abdominis internus, m. transversus abdominis a m. cremaster.

Senzitivní inervace: kůže v oblasti inguinálního kanálu a přední části genitálií.

 

3. N. genitofemoralis: sestupuje od m. psoas major k lig. inguinale a dělí se na r. genitalis a r. femoralis.

Ramus genitalis prochází tříselným kanálem, u  muže inervuje motoricky m. cremaster, doprovází funiculus spermaticus (u ženy lig. teres uteri),  a po výstupu z  anulus inguinalis  superficialis inervuje senzitivně kůži skrota, resp. labia majora u ženy.

Ramus femoralis prochází pod lig. inguinale a inervuje kůži přední plochy stehna pod tímto vazem.  

        

4. N. cutaneus femoris lateralis: Probíhá od m. psoas major ke spina iliaca ant. sup., pod lig. inguinale na stehno, kde inervuje senzitivně jeho zevní stranu.

 

5. N. FEMORALIS (L2-L4): Nejsilnější nerv pleteně, sestupující  mezi m. psoas a m. iliacus do lacuna musculorum a  na stehno. Motoricky inervuje m. quadriceps femoris, m iliopsoas, m. sartorius a m. pectineus. Senzitivní větve inervují  kůži přední plochy stehna. Nejdelší senzitivní větev, n. saphenus, nejprve provází a. femoralis do canalis adductorius, v úrovni tuberositas tibiae proráží fascii a provází v. saphena magna k vnitřnímu kotníku. Inervuje kůži pření části kolena, mediální strany bérce a nohy.

 

6. N. OBTURATORIUS (L2-L4): Vystupuje při mediálním okraji m. psoas major, prochází přes canalis obturatorius  na vnitřní stranu stehna a dělí se na ramus anterior a posterior. Vydává motorické a senzitivní větve. Motoricky inervuje všechny svaly adduktorové skupiny a m. obturatorius externus. ( M. pectineus je tedy inervován cestou dvou nervů – diploneurální sval).

Senzitivní větev inervuje kůži vnitřní plochy stehna.

 

PLEXUS SACRALIS (L4-S5, Co)

 

Nejmohutnější nervová pleteň, která leží na m. piriformis, po stranách os sacrum. Přímo z ní vystupují krátké rami musculares pro m. piriformis, m. obturatorius int., m. gemellus sup. et inf. a pro m. quadratus femoris.

Nervy vystupující z plexus sacralis:

1. N. gluteus superior (L4-S1) : prochází skrz for. suprapiriforme a inervuje m. gluteus medius, m. gluteus minimus a m. tensor fasciae latae.

2. N. gluteus inferior (L5-S2) : vystupuje z pánve skrz for. infrapiriforme, inervuje m. gluteus maximus a kloub kyčelní.

3. N. cutaneus femoris posterior (S1-S3) :  prochází také skrz for. infrapiriforme. Senzitivně inervuje kůži dolní částí regio glutea, zadní strany stehna a regio perinealis (hráz).

 

4. N. ISCHIADICUS  (L4-S3):

Nejmohutnější a nejdelší nerv lidského těla. Prochází přes for. infrapiriforme, pod m. gluteus maximus, a dále pod flexory stehna. Nad fossa poplitea (ve variabilní výši) se dělí na nervus tibialis a nervus peroneus communis. Na stehně (kromě větviček pro kyčelní a kolenní kloub ) inervuje motoricky m. semitendinosus, semimembranosus a m. biceps femoris.

 

N. tibialis je přímým pokračováním sedacího nervu. Prochází fossa poplitea, dále mezi hlavami m. gastrocnemius a podbíhá m. soleus. Mezi tricepsem a hlubokými flexory probíhá  za vnitřní kotník a dělí se na konečné větve – n. plantaris medialis et lateralis.

Motoricky inervuje m. popliteus, m. triceps surae, m. plantaris, a hluboké flexory (m. tibialis post., m. fl. digitorum longus a m. flexor hallucis longus) a svaly plosky nohy.

Senzitivní větev - n. cutaneus surae medialis - se odděluje ve fossa poplitea, provází v. saphena parva a spojením s větví z  n. peroneus communis  vytvoří n. suralis (senzitivní inervace lýtka a zevní strany nohy). Další senzitivní větve inervují kosti bérce, hlezenní kloub a kůži plosky nohy.

N. peroneus communis sestupuje mezi úponovou šlachou bicepsu a laterální hlavou m. gastrocnemius, obtáčí se kolem krčku fibuly laterálně a dělí se na konečné větve – n. peroneus profundus a n. peroneus superficialis. Ještě předtím vydává větve pro kolenní kloub a ke kůži fibulární plochy lýtka.

        N. peroneus superficialis – motoricky inervuje m. peroneus longus et brevis, senzitivně kůži hřbetu nohy a  prstů.

N. peroneus profundus – inervuje motoricky skupinu extensorů na bérci, na hřbetě nohy m. extensor digitorum brevis a extensor hallucis brevis. Senzitivně inervuje pouze kůži první meziprstní štěrbiny.

 

5. N. pudendus (S2-S4) – vystupuje z for. infrapiriforme, inervuje m. levator ani, m. coccygeus a další perineální svaly. Stáčí se do fossa ischiorectalis a inervuje útvary malé pánve.