Návrat na detail prednášky / Stiahnuť prednášku / Univerzita Komenského / Prírodovedecká fakulta / Ekonomia

ekonomia - mikroekonomia (eko_mikro_samuel.doc)

1. Úvod

Co je ekonomie?

1. Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti  užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny.
2. Zabývá se ovlivňováním a predikcí pozorovaných jevů, je založena na teorii.
3. Teorie objasňuje pozorované jevy pomocí množiny základních pravidel a předpokladů.
4. Ekonomická teorie je rovněž základem pro prognózování.
5. Kvantitativní prognóza může být prováděna pomocí modelů při využití STA a ek.
6. Model je matematická prezentace fa.

Historický pohled

1. jako vědní disciplína existuje už 2 století.

1776 „Bohatství národů“ Adam Smith (také Deklarace nezávislosti)

1867 ostrá kritika kapitalismu – Karel Marx „Kapitál“  vývoj k státně řízenému socialismu; později se vize začala naplňovat (deprese 90. let 19. stol. a 30. léta 20. stol.)

1936 „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ John Maynard Keynes – nový přístup k ekonomii – pomoc státní m/ f politiky zmírnit výkyvy HC

Definice ekonomie

1. věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků.
2. zkoumá změny v ek. jako celku – trendy cen, výroby a nezaměstnanosti; pomáhá vypracovat hosp. politiku, jejímž prostředkem může vláda zlepšit výkonnost ek..
3. věda o volbě: využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů (A, L, výrobní zařízení, technologie poznatků…); možnost vyrábět různé komodity a různé způsoby, jak tyto statky rozdělit ve společnosti.
4. studuje obchod mezi národy (vývoz / dovoz, účinky vytváření ek. bariér na hranicích…).
5. věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství.

MAE… fungování ek. jako celku (úroveň a míra růstu NP, úroková míra, U,I…)

MIE… chování jednotlivých jejích prvků (spotřebitelé, pracující, investoři, vlastníci půdy, odvětví, firmy, domácnosti), individuální chování ek. jednotek

Vědecký přístup

… techniky usnadňující pochopení sil působících v pozadí U, cen a mezd, rozdělování důchodu a obchodní bilance státu.

1. pozorování

1. hlavně čerpání z historických záznamů (např. Německá inflace ve 20. letech).

2. analýza

1. ek. je empirická věda, a proto musíme údaje o minulosti doplnit ek. analýzou = přístup vyvozující nebo předpovídající určité typy ek. chování na základě apriorních předpokladů o tom, jak jsou lidé nebo firmy motivovány nebo jak budou jednat.
2. nástroje: křivky nabídkové, poptávkové a nákladové

3. statistická analýza

3. postihuje stránku kvantitativní.

4. experimenty, modelování

4. „kontrolovaný experiment“… rozdělení pozorované populace do dvou nebo více skupin, zachází se se všemi stejně až na jeden faktor (je však obtížné napodobit v laboratoři skutečnou ek.)

5. indukce a dedukce

Léčky v ekonomickém uvažování

1. nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“ (ceteris paribus)

… měníme uvažovaný faktor, zatímco všechny ostatní faktory jsou zafixovány.

2. omyl „poté, tedy proto“

… skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, e A je příčinou B. Učiníme-li závěr, že z „Potom“ vyplývá „V Důsledku toho“, dopouštíme se omylu…

3. celek není vždy sumou částí

… domnívání se, že to, co platí pro část, musí platit i pro celek.

4. subjektivnost

… záleží na prostředí, ve kterém žijeme; všichni máme určité apriorní představy, proto „Věda patří mladým“, kteří ještě nemají tolik předsudků…

Nejistota v ekonomickém životě

1. fr. matematik Laplace… kdybychom měli dost údajů a času na výpočty, mohli bychom vidět budoucnost stejně jasně jako přítomnost… již překonáno (ve všem existuje prvek nepředvídatelnosti
2. společenské vědy jsou méně přesné než fyzikální díky složitostem vztahů

Ekonomické zákony platí v průměru a nikoli pro každý jednotlivý případ!

Zákon průměrných čísel říká, že průměrné chování skupin lze předpovídat mnohem lépe než chování jednotlivců.

Využití ekonomie

Ek. popis a hospodářská politika

1. pomáhá popsat, vysvětlit a předpovídat ek. chování
2. aplikací na další úkol  zlepšuje fungování ekonomiky

pozitivní ekonomie (používá výroky založené na faktech)… popisuje fakta a chování v ek.

normativní ekonomie (hodnotové soudy)… zahrnuje etiku a hodnotové soudy

Úloha ek. ve vládě

… hlavní roli hrají ekonomičtí poradci prezidentů

Dodatek: Jak číst grafy

Graf = ilustrace, která ukazuje vzájemný vztah mezi dvěma nebo více množinami údajů nebo veličin (malý prostor a mnoho údajů, snadno srozumitelné)

Proměnné:

exogenní - vnější - nezávislá - vysvětlující - Y

endogenní - závislá - vysvětlovaná – X

produkce je závislá na ceně

Hranice produkčních možností (PPF)

1. vyznačuje omezenost produkčního potenciálu země
2. max množina dvojic SaS, která mohou být vyrobena a danými zdroji dané ek.

stroje

Y

                A

                     B

                         C

                             D

        potraviny        X

příklad:

potraviny a stroje

graf vychází z předchozí tabulky

potraviny a stroje jsou proměnné = předmět našeho zájmu, který může být definován a měřen (P,Q, odpracované hodiny, akry půdy, dolary důchodu…)

„hladká křivka“… graf je obvykle spojitá křivka, která vyplňuje prostor mezi body uvedenými v tabulce.

Sklony a křivky

Sklon… změna, ke které dochází u jedné proměnné, jestliže se druhá proměnná mění (změna na Y odpovídající jednotkové změně X)

1. je vždy vyjádřen číslem
2. jde-li o přímku, je skol vždy konstantní
3. vyjadřuje, zda jsou si X a Y přímo nebo nepřímo úměrné

přímá úměra (křivka rostoucí, kladný sklon)… veličiny se pohybují stejnosměrně (spol. rostou/ klesají)

sklon = „vzestup v daném úseku“

vzestup… svislá vzdálenost

úsek… vodorovná vzdálenost

strmost závisí na měřítku grafu

Y

           A

           B               C

                            s

                        D

                                 E

                                    X

Sklon křivky

sklon je v různých bodech různý

zakreslíme pravoúhlý trojúhelník a vypočteme jako v předchozím případě  „průměrný sklon oblouku mezi dvěma body“

sklon v „určitém bodě“… v bodě sestrojíme tečnu a její sklon je sklonem křivky daném bodě

Posuny křivek a pohyby po křivkách

po křivce… při dané PPF

Zvláštní grafy

časová řada… vývoj určité veličiny v čase

bodové digramy… např. spotřební fce (zda body leží těšně nebo volně kolem křivky  zda je vztah hodnověrný)

diagramy s více než jednou křivkou… analýza S & D

2. Základní problémy ekonomické organizace

1. Problémy ek. org.

Co?… jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích + kdy

Jak?… budou statky vyráběny (kdo, s jakými zdroji, jakým technologickým postupem)

Pro koho?… jak má být národní produkt rozdělen mezi různé jednotlivce a rodiny

Vstupy a výstupy (SaS)

vstupy… SaS, které používají firmy ve svých výrobních procesech (jsou spojovány za účelem výroby výstupů)

výstupy… sestávají ze souboru různorodých užitečných SaS, které jsou buď spotřebovávány nebo použity při další výrobu

vstupy = výrobní faktory

1. přírodní zdroje (půda, energie, neenergické zdroje – Cu, Y, písek…)
2. práce (lidský čas strávený ve výrobě)
3. kapitál (dlouhodobě použitelné statky určené k výrobě dalších statků: stroje, silnice, PC, kladiva…)

Alternativní ek. systémy

… různé mechanismy, které může spol. použít k alokaci svých vzácných zdrojů

1. zvyky v primitivních civilizacích
2. příkazová ekonomika… vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování (diktátorská/ demokratická)
3. tržní ekonomika… o „3O“ rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn
4. smíšená ek.… 100% TE neexistuje (blížila se jí GB v 19. stol.)

Zákon vzácnosti

1. ek. statky = S vzácné, nebo jejichž nabídka je omezená
2. statky jsou omezené, zatímco potřeby se zdají bez hranic
3. vyšší důchody vyvolávají vyšší spotřební standard a stále vyšší „potřeby“
4. není dost SaS, aby se uspokojil jen zlomek spotřebních přání všech lidí

Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků,které lidé chtějí spotřebovávat.

2. Technologické možnosti společnosti

1. prezident Reagan 80. léta, masová mobilizace WW2… dva statky: děla a máslo  PPF

Efektivnost

1. ekonomika operuje na PPF (absence plýtvání)  co nejefektivnější využívání zdrojů ke. k uspokojování potřeb a přání lidí
2. ek. vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednotek jednoho statku, aniž by musel a vyrábět méně druhého
3. nevyužité zdroje a neefektivnost… nezaměstnanost, nepracující továrny a nevyužité půdy, neefektivní organizace ek.  ek. pod svojí PPF

„Nic není zadarmo!“… princip by mohl selhat pod PPF

Využití PPF

1. ilustruje princip efektivnosti
2. základní definici ekonomie (věda o volbě, jaké statky se mají vyrábět)
3. poskytuje přesnou definici vzácnosti (existuje pouze konečné množství lidských a věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších tech. znalostech vyrobit jen omezené max množství každého ek. statku. PPF ukazuje nejzasší mez souboru vyrobitelných statků  omezuje naši životní úroveň)
4. tabulka k PPF řeší též „3O“: Co, Jak a Pro koho…
5. inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými příležitostmi

Křivky

6. v důsledku růstu objemu vstupů a zvýšení ek. úrovně země se PPF posunuje SV směrem (ek. rozvoj a pokrok)
7. s prosperitou se klade větší důraz na veřejné statky než na soukromé  PPF SZ směrem
8. investice pro budoucí spotřebu (kapitálové statky) vyžadují obětování současné spotřeby
9. vědecké a technické poznatky (velkorysé stimuly novátorům)

Náklady příležitosti

1. N určitého rozhodnutí vznikají proto, že volit se ve světě vzácnosti jednu věc, znamená vzdát se něčeho jiného. NP představují hodnotu ušlého statku nebo služby.
2. nutno započítat vždy i NP času (např. stráveného studia…)

Skutečné  N našich činností často daleko převyšují skutečné peněžní N  musím zkoumat opravdové N svých rozhodnutí.

Zákon klesajících výnosů

1. formuloval ho Turgot již v 18. století
2. týká se vztahu I/ O ve výrobním procesu, prosazuje se v krátkém období
3. rozlišujeme: konstantní, rostoucí a klesající výnos z výroby

1. přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu.
2. neplatí však pro všechny technologie, často také působí až od určitého počtu přidaných jednotek vstupů.

3. Trhy a příkazy v soudobé ekonomice

dříve řídily ek. Evropy a Asie státní rady nebo městské cechy

feudalismus  tržní mechanismus („svobodné podnikání“, „konkurenční kapitalismus“)

19. stol. doktrína Laissez-faire („nechte nás na pokoji“)… vláda by měla co nejméně zasahovat do ek. záležitostí

obrat před 100 lety v Severní Americe a Evropě

1980 další obrat  pokles zásahů do vlastnictví, zdaňovaní a řízení ek.

1. tržní… vzájemná interakce na trhu řeší základní „3O“
2. příkazová… alokace zdrojů vládou
3. smíšená… americký systém

1. Jak trhy řeší základní ek. problémy

1. do vzájemných interakcí na trhu vstupují milióny podniků a spotřebitelů, a tím určují ceny a výstupy.

Ne chaos, ale ekonomický řád

1. tržní systém má vnitřní logiku a funguje
2. je to komplikovaný mechanismus k neuvědomělé koordinaci lidí, činností a firem prostřednictvím systému cen a trhů
3. je to také komunikační prostředek

Tržní mechanismus

1. trh původně… místo, kde se kupovalo a prodávalo zboží.
2. dnes např. Chicagská komoditní burza (ropa, pšenice…), NY burza cenných papírů…

Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.

1. platí i pro trh výrobních faktorů (A, L a K).

Řešení 3 základních problémů („3O“)

Co?

1. určuje dolarové hlasování spotřebitelů (každodenní rozhodování o koupi)
2. z peněz za prodej jsou pak placeny mzdy, renty a dividendy
3. zisky = čisté příjmy (celk. prodeje – celk. N)… výroba zboží, po nichž je vysoká poptávka

Jak?

4. určuje konkurence mezi výrobci (udržovat N na min zaváděním nejefektivnějších výrobních metod)

Pro koho?

5. určováno D & S na trzích výrobních faktorů – určují mzdové sazby, půdní renty, i a zisky
6. součet příjmů z faktorů = důchod (určeno P a Q VF)

Kdo vládne?

spotřebitelé (vrozené a získané preference = peněžní hlasy  bod na PPF)

technologie a disponibilní zdroje (omezují spotřební výběr)

Zobrazení cen a trhů

             Poptávka                                                Nabídka

                O, Č, B                                                                     O, Č, B        

        peněžní hlasy spotřebitelů                                                     výrobní náklady

              vlastnictví vstupů                                                               výplatní listiny,renty…

                             L, A, K                                                 L, A, K

O… obuv                                                                                

Č… čaj

B… bydlení

           Nabídka                                                Poptávka

Ceny na trzích statků

Domácnosti

Firmy

Ceny na trzích VF (mzdy, renty a úrok)

Neviditelná ruka a „dokonalá konkurence“

1776 Adam Smith v „Bohatství národů“… každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu.

1. pomáhá vysvětlit proč výsledek působení TM vypadá tak uspořádaně.
2. dochází ale i k „tržním selháním“… nedokonalá konkurence.

Dokonalá konkurence

… odborný ek. termín vztahující se k trhu, na němž žádná fa ani žádný spotřebitele nedosahují takové velikosti, aby mohli sami ovlivnit tržní cenu (např. trh pšenice)

1. nedokonale konkurenční… PC, letecká doprava…
2. učení o NR se týká ekonomik, v nichž jsou všechny trhy dokonale konkurenční (efektivní rozdělování zdrojů  ek. na PPF)
3. převládnou-li monopoly, znečištění ŽP a další tržní selhání, tam může dojít k zániku pozoruhodných efektivních vlastností NR.

3. Ekonomická úloha vlády

1. nikdy neexistoval absolutně čistý a dokonale konkurenční trh.
2. zapojena viditelná ruka státu – vlády vlastní a provozují určité podniky (např. vojenství), řídí např. telefonní společnosti, vydávají peníze ne výzkum vesmíru a vědecký výzkum, zdaňují občany a přerozdělují výtěžek ve prospěch chudých…

Tři fce vlády

1. stanovuje pravidla hry, vydává zákony a vymezuje dodržování smluv

1. efektivnost

1. koriguje tržní selhání… monopol
2. „vládní selhání“… problémy prohlubuje nebo vytváří nové

1. nedokonalá konkurence (monopolistické prvky)

1. extrémní případ je monopolista… jediný nabízející, který sám určuje cenu určitého statku.
2. převládá nedokonalá konkurence (vždy existují určité brzdy omezující ek. moc NKF)
3. od 90. let vláda USA přijímala nejrůznější protimonopolní zákony

2. externality (efekty přelévání)

4. firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty N nebo přínosy, aniž tyto jiné subjekty dostanou za N řádně zaplaceno anebo aniž přínos přiměřeně platí.
5. negativní (znečišťování ŽP, povrchová těžba, radioaktivní látky…)
6. pozitivní

3. veřejné statky

7. ek. aktivity nesoucí spol. větší nebo menší užitek, které není možné efektivně přenechat soukromému podnikání (národní obrana, zákonitost a pořádek v zemi, dálnice, základní výzkum a veřejné zdraví, majáky…)

4. daně

8. vláda potřebuje příjmy pro splacení veřejných statků a přerozdělení důchodu (na úrovni vlády, měst, států i federace)

2. spravedlnost

1. daně a výdaje… přerozdělování důchodu
2. trh dává statky do ruky těm, kteří mohou nejvíc zaplatit (mají nejvíce peněžních hlasů)
3. i nejefektivnější  tržní systém může vést k velké nerovnosti
4. vláda použije např. progresivní zdanění (bohatým odebere větší část důchodu než chudým)
5. systém transferových plateb (platby, za které lidé nemusí poskytovat žádné služby:pro důchodce, ZTP, lidi s malými dětmi, pojištění v nezam, potravinové lístky, dotování lékařské práce a levného bydlení…)

3. stabilita

1. odříznout vrcholy a sedla HC, omezit U a I a podpořit ek. růst
2. další MAE fce: kapitalismus… záchvaty inflace a deprese
3. opatrným používáním monetárních (regulace bank a finančního systému  MS, i a úvěrové podmínky) a fiskálních (daně a státní výdaje) pravomocí vlády lze ovlivňovat úroveň produktu, zaměstnanosti a inflace… tab. na str. 47

4. Specializace, peníze a kapitál

dnešní ek.:

1. Vysoký stupeň specializace a dělby práce

1. lidé soustředí své úsilí na určitý,často úzký soubor úkonů
2. dělba práce… rozložení výroby na řadu malých specializovaných kroků/ úkonů (např. Smithova výroba špendlíků, linka na výrobu automobilů…)

rizika:

1. únavně nudná a smysluzbavená práce
2. může zabrzdit rozvoj osobnosti
3. vede k vzájemné závislosti
4. vrátit se ale k méně spec.způsobu života by znamenalo snížit naše reálné důchody

2. Peníze: mazací olej směny

3. umožňují směnit spec. výstupy na rozsáhlou paletu statků vyráběných jinými
4. peníze = platidlo, prostředek směny (oběživo + šekové účty)
5. usnadňuje směnu

3. Kapitál

6. primární VF… práce a kapitál
7. kapitál… vyrobený VF, vstup s dlouhou životností, který je sám výstupem ek.
8. kapitálové statky… dlouhodobě použitelné, vyrobené pro další použití

Kapitál,čas a úrok

1. paradoxem,že použitím nepřímých nebo zprostředkovaných výrobních metod se ek. stává nesrovnatelně produktivnější
2. každý dělá práci přípravné povahy pro konečnou spotřebu jako vzdálený budoucí cíl
3. musíme se vzdát současných spotřebních statků převedením zdrojů do takových oblastí užití, které přinesou plody až za nějaký čas
4. tvorba nového K pomáhá ekonomice růst… vysunuje PPF SV směrem (čím vyšší jsou I, tím rychlejší je posun PPF)

ceny:

práce  mzda

půdy  renta

kapitál  úroková sazba (přínos v peněžních jednotkách z jedné jednotky za jednotku času)

TE… kapitál obvykle v soukromém vlastnictví a důchod z K plyne jednotlivcům (vlastnická práva: oprávnění využívat a směňovat, natírat, vrtat…)

4. Základní činitelé: nabídka a poptávka

Tržní mechanismus

1. když se mění vkus lidí, když se mění zásoby VF, nebo když se zdokonalují výrobní metody, promítá trh tyto změny do cen a  do množství I/ O. TM používá ceny, objemy prodejů a zisky jako signály výrobcům a spotřebitelům, a tím přiděluje zdroje, které jsou k dispozici pro jed. konkurující si způsoby využití.

Analýza nabídky a poptávky

Poptávková fce

1. v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit = popt. fce (křivka)
2. mezi cenou a mn. je nepřímý vztah (Q roste a P klesá)

Zákon klesající poptávky: pokud cena určitého zboží stoupne (ceteris paribus CP) mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak CP poptávané množství vzroste.

1. spotřebitelé budou všeobecně jiné statky nahrazovat statkem levnějším, nebo-li nižší cena přiláká nové kupce + vyvolá i dodatečné nákupy u již existujících spotřebitelů

2 důvody:

1. substituční efekt… když cena statku stoupne, přirozeně se snažím substituovat za něj jiné, podobné statky
2. důchodový efekt… při růstu ceny jsem o něco chudší než dříve

tržní poptávka… celková suma všech individuálních poptávek

jiné faktory než je cena:

1. průměrná úroveň důchodu (  lidé kupují více)
2. velikost populace (zvětšuje se počet nákupů)
3. ceny a dostupnost příbuzných statků (hlavně substituty… statky plnící stejnou fci)
4. individuální vkus (soubor rozličných spol. a hist. faktorů; skutečné psychologické/ fyziologické potřeby; uměle vyvolané touhy; tradice nebo náboženství)
5. specifické faktory: počasí (déšť u deštníků, sníh u lyží a teplota moře u surfů…)

Změna v poptávce

1. změnou jiných faktorů, než je cena daného množství
2. vzestup D (posun směrem doprava) = při každé z uvažovaných cen se bude nakupovat více např. aut

Nabídková fce a křivka

= vztah mezi tržní cenou S a množstvím tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat

1. křivka roste zdola zleva a směrem doprava nahoru

důvod:

zákon klesajících výnosů… při stejně omezených prostředcích je nutno přidávat více práce  méně dodatečného produktu  cena bude muset růst

faktory:

1. zisk  výrobní N (jsou-li nízké, bude se statku vyrábět více)
2. technika a ceny vstupů (technický pokrok sníží výrobní N)
3. ceny výrobních substitutů (statky, které se mohou ve výrobním procesu snadno nahradit, vzroste-li cena jednoho VS, sníží se nabídka zboží)
4. organizace trhu (monopoly … tendence zvýšení ceny odpovídající každé úrovni výstupu)
5. faktory specifické: počasí (zemědělství a lyžařské potřeby), státní regulace…

Rovnováha nabídky a poptávky

1. nastává při té ceně a tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané, cena i množství mají setrvalou tendenci
2. rovnovážná cena = „cena vyčišťující trh“ (nepřebývají žádné nabídky ani objednávky)

konkurenční trh

P     D                      S

            přebytek  

                 E

          nedostatek

                                     Q

Vliv posunu křivek

posun S… nepřízeň počasí v zem.… S doleva (klesá), zvyšuje ceny a podle ZKP snižuje poptávané množství

! rozdíl posun křivky a pohyb podél křivky!

obrázek platí pro konkurenční trh

Alokace pomocí cen

trh přidělil (alokoval) vzácné statky spol.mezi různá možná použití

str. 68

1. Nabídka a poptávka na jednotlivých trzích

2. Elasticita nabídky a poptávky

Ceny a příjmy

1. zvýšení S (např. bohaté sklizně)  tendence snížit cenu
2. ekonom Gregory King… celkový příjem farmářů je paradoxně nižší, než když je sklizeň dobrá
3. bohaté sklizně (Q) bývají spojeny s nízkým příjmem (PxQ)
4. vztah mezi cenou a příjmem… cenová elasticita poptávky

Cenová elasticita poptávky

… o kolik se změní poptávané množství statku, změní-li se cena

1. statek je „elastický“, když poptávané množství statku reaguje silně na změny ceny.
2. vyvolá-li 1% růst ceny:

1. vyšší než 1% pokles Q… cenově elastická poptávka
2. přesně 1% pokles Q (celkový příjem se nemění)… jednotková elasticita
3. nižší než 1% pokles Q… neelastická poptávka

elastická poptávka                jednotková elasticita                neelastická poptávka

Měření elasticity

cenová pružnost D (koeficient)

výpočet:

1. vztahuje se k vyšší ceně
2. nižší ceně
3. k jejich průměru

P1, Q1… původní hodnoty

P2, Q2… nové hodnoty

je-li P:

1. vysoké… elastické
2. nízké… neelastické
3. jednotková elasticita… PxQ (příjem) dosahuje svého maxima

Elasticita a příjem

celkový příjem (CP) = P x Q (jedná se o aritmetický součin)

vede-li (viz. str. 425):

1. snížení ceny  snížení CP… neelastická D
2. snížení ceny  zvýšení CP… elastická
3. zůstává-li CP konstantní… jednotková elasticita

Příklad (vstupenky):

1. současná P = 10$
2. pomocí vzorce elasticity dojdeme k těmto závěrům:
3. sníží-li se P pod 10$… CP klesne (neelastická D)
4. vzroste-li P nad 10$… CP klesne (cenově elastická)
5. max. příjem je při jednotkové elasticitě (našich 10$)

Grafické měření cenové elasticity

P

          ED > 1

       ED = 1  

                               ED < 1  

                                                Q

… sklon a elasticita nejsou totéž

sklon… závisí na absolutní změně

elasticita… na relativní změně

dokonalá neelasticita                nekonečná elasticita

ED = 0                                ED = 

na našem obrázku má křivka D ve všech místech stejný sklon, ale elasticita se liší

Důvody rozdílné elasticity

1. D životně nezbytných statků… potraviny, palivo, bydlení… relativně neelastická
2. D luxusních statků… dovolená, módní oblečení… velmi elastická
3. D statků s příhodnými substituty… vyšší elasticita, než u statků, které sbst. nemají
4. D statků spotřebovávajících značnou část důchodu… auta/ tkaničky… citlivější na cenu

Další typy elasticity poptávky

důchodová elasticita ED

… poptávané množství statku reaguje na růst důchodu kladně

… měří % reakci D na každé 1% zvýšení důchodu

… vysoká např. u letecké dopravy (D s růstem důchodu prudce roste)

křížová elasticita ED

… % zvýšení nebo snížení Q po statku, vyvolané změnami cen jiných statků

… měří jak změna P jednoho statku působí na poptávku po jiných statcích

… např. růst cen ropy… popt. mn. aut klesá (záporný efekt), zatímco Q zemního plynu roste (kladný efekt)

Cenová elasticita nabídky

… měří % změnu nabízeného množství vyvolanou 1% změnou ceny tohoto statku

P

        ES = 0

                           ES = 1

                        ES = 

                           Q

nabídka je fixní… ES = 0… dokonale svislá křivka (např. rychle se kazící ryby)

vodorovná nabídková křivka (i velmi malé snížení ceny vyvolá pokles nabízeného množství na nulu)… ES = 

faktory:

1. uvažované časové období (změna má tím větší vliv na nabízené množství, čím delší je doba, kterou mají dodavatelé na reagování)
2. rozsah, v jakém lze zvýšit výrobu odvětví

Rovnováha ve velmi krátkém a dlouhém období

nástroje D&S analýzy… Cambridgeský ekonom Alfred Marshall

Příklad (kazící se ryby):

1. velmi krátké období (nabídka je fixní, silnější poptávka… P prudce stoupá)
2. krátké období (fy mohou zvýšit svůj výstup, i když budovy a výrobní zařízení jsou fixní; mohou např. najmout více námořníků a pracovat déle… dodávajíc více ryb… sníží cenu)
3. dlouhé období (nabídka je plně flexibilní… stavba nových závodů, vstup nových firem do odvětví; nákup lodí a dalších námořníků, nové fy… konečná rovnováha… přizpůsobení se nové úrovni poptávky… cena se oproti velmi krátkému období snížila, ale zůstala na úrovni vyšší než počáteční P)

nabídková křivka roste = „odvětví s rostoucími N“

Marshall… obvykle ve většině dokonale konkurenčních odvětvích

vodorovná… jen u malých odvětví, která nemají specializované vstupy

Časový prvek v poptávce

poptávka po benzínu (růst P benzínu):

velmi kr. období (např. dovolená)… dovolenou zrušíme… ED se blíží nule

krátké o.… při fixní zásobě aut (na kole, vlakem)… počítáme období 1 roku… zanedbatelná elasticita (studie ukazují ED = 0,1)

velmi dlouhé o.… ED skoro 1 (koupě úspornějších vozů…)

obecně pro D&S:

1. velmi kr. o.… P se mění prudce, množství jen mírně
2. velmi dlouhé o.… P se mění málo a Q výrazně

5. Aplikace nabídky a poptávky

Ekonomie zemědělství

1. D&S analýzu lze aplikovat striktně jen na dokonale konkurenční trhy… blíží se US zemědělství (dominuje hosp. pol.řady států a zem. produkty jsou důležitým vývozním artiklem)

Dlouhodobý relativní pokles

                             Omezení sklizně

1. zem. bylo největším americkým hosp. odvětvím (stále je ve většině rozvojových zemí)
2. dnes pouhá 3% pracovních sil… vyšší důchody, černoši na sever, technický pokrok (zvýšená produktivita), nízká elasticita poptávky.
3. E… vysoké ceny
4. poptávka (růst obyvatelstva USA)  doprava, ale málo (malá elasticita potravin)
5. růst produktivity v zem.  SS značně doprava

1. celkově klesající trend zem. cen (51 – 86 klesly ceny o 62%)

6. farmáři protestovali před Bílým domem  dotace, cla a kvóty + omezení hosp. půdy

Další příklady D&S analýzy (obr. str.436)

dopad daně

… vláda uvaluje daně na velmi rozmanité komodity (např. daň z benzínu)

dopadem (konečným účinkem daně)… posune SS doleva nahoru, DD beze změny

výrobce bude nabízet méně  aby dodával stejné množství zboží,je nutné zvýšit cenu (SS a SS´ budou rovnoběžné)

daň dopadá nejtíživěji na spotřebitele (nabídka je cenově elastická/ poptávka zcela neelastická)

je-li S relativně méně elastická než D… daň se přesunuje na výrobce

4 příklady fungování D&S

1. deregulace a ceny letenek… vstup nových a expanze zavedených spol.  zvýšení SS (posun doprava)  stlačena P, růst letecké dopravy
2. restrikce nabídky lékařů… počet uchazečů o studium je větší než počet míst… restrikce se jeví jako nutná podmínka zachování vysoké úrovně kvality lékařů
3. cla z automobilů… v 80. letech 25% nárůst dovozu aut  clo sníží nabídku dovážených aut (zvýší nabídku substitutů… domácích aut)
4. technický pokrok… ED = 2  zvýšení příjmů, celkových mezd  poptávková křivka po práci doprava

Vládní zásahy na trhu

1. D&S nepředstavují konečné vysvětlení ceny, jsou pouze shrnujícími kategoriemi
2. vláda může ovlivnit cenu prostřednictvím ovlivňování D&S nebo obou… např. kartely k fixování cen nebo omezování výstupů

1986 OPEC omezila produkci   zvýšila ceny ropy; Brazílie kávu…

co platí pro stát, platí také pro jednotlivce

Ceny stanovené zákonem

                    chyb. S P strop

… zákonem stanovené max/ min ceny (min hodinová mzda…)

Cenové stropy… např. pokles S ropy po válce nebo revoluci (SS hodně vlevo)… ceny domácí ropy začnou rychle stoupat

vláda určí max cenu benzínu (např. původní 1$ za galon) = přímka  D&S se nevyrovnají  nedostatečná nabídka (nedostatek)  příděly  fronty  zbytečně strávený čas…

Jestliže se tržní P nemůže z politických nebo ze spol. důvodů zvýšit natolik, aby stlačila objem poptávky na úroveň nabízeného množství, vyvine se nakonec nějaký druh necenového přídělového systému (např. formální alokace typu lístkového přídělového systému… existují 2 druhy peněz… lístky a peníze).

… statky jsou vždy vzácné, neboť spol. nemůže nikdy uspokojit přání všech.

… studie ukazují, že vměšování vlády dofungování D&S vede také plýtvání a neefektivnosti.

Spodní hranice a cenový strop (obr. str. 440)

1. regulace cena a mezd zabírá pouze v krátkých obdobích… později vytváří větší deformace a neefektivnost… nutno používat jen v nejkrajnějších případech.

1. minimální mzdové sazby… dolní hranice mezd ve většině profesí… tato sazba ovšem často poškozuje ty, kterým by měla pomáhat (nemusí se dostávat práce při tak vysoké MS)
2. regulace renty… udržení rent na nízké úrovni… při regulovaném nájemném existuje velká skupina lidí, kteří nemohou najít byt   necenové přidělování (podplácení, záruční vklady…)… nedostává se na opravy domů
3. stropy úrokové sazby… ceny, které lidé platí za vypůjčení peněz… regulace neumožňuje bankám pokrývat všechny N a riziko s úvěrem spojené…

Efektivnost a spravedlnost nabídkově poptávkové tvorby cen

1. hodnocení vládního zasahování
2. vláda může vést ek. k výsledkům, které společnost preferuje

Spravedlnost prostřednictvím daní; efektivnost prostřednictvím trhů

Zasahování do konkurenčního S&D mechanismu je často neefektivním způsobem korigování důchodového rozdělení. Lepší je použít daňový systém k přerozdělení důchodu než omezenými zásahy na jednom trhu.

5. Poptávka, užitek a chování spotřebitele

Volba a teorie užitku

1. lidé mají sklon dávat přednost SaS, které hodnotí nejvýše
2. užitek… týká se subjektivního  potěšení nebo užitečnosti, které člověk získává spotřebováním statku nebo služby

Mezní užitek a zákon klesajícího mezního užitku

1. účinek přidávaných jednotek spotřeby zahrnuje pojem mezního užitku
2. „mezní“… „dodatečný“, „další“

Zákon klesajícího mezního užitku (analogie klesajících výnosů)

roste-li množství spotřebovávaného statku, mezní užitek tohoto statku obvykle klesá.

tzn. že celkový užitek roste, ale tempo růstu klesá.

Vztah celkového a mezního užitku (obr. str. 448)

CU = součtu mezních užitků až do tohoto bodu

Historický nástin užitku

1. spojení s utilitarismem… jeden z intelektuálních mezníků posledních dvou století
2. 1700 vznikl pojem užitek (mezi teoretiky matematické psti)
3. 1738 Daniel Bernoulli, Švýcar,… lidé mají nechuť riskovat a další bohatství jim přináší stále menší přírůstky užitku
4. Jeremy Bentham (1748 – 1831)… práva, navrhl, že by se spol. měla organizovat podle „principu užitku“ (vlastnost libovolné věci vytvářet potěšení, dobro nebo štěstí nebo zamezovat bolesti, zlu a neštěstí)… utilitaristický princip „co největší štěstí co největšího počtu lidí“ + zvýšení bolesti zločinců přísnými tresty
5. neoklasičtí ekonomové… William Stanley Jevons (1835 – 1882)… ek. teorie je „kalkulem potěšení a bolesti“
6. utilitaristé… užitek je duševní realitou, přímo a kardinálně měřitelnou jako délka nebo teplota

ordinální užitek… „A je preferováno před B“… nepožaduje se vědět o kolik

Podmínka rovnováhy: rovnost mezních užitků na dolar pro všechny statky

1. spotřebitel se snaží max svůj užitek (uspokojení/ štěstí),které mu poskytují nákupy spotřebních statků

Zákon rovnosti mezních užitků na dolar tvrdí, že  každý statek je poptáván až do té doby, dokud je mezní užitek posledního dolaru, který byl na něj vynaložen, přesně stejný jako mezní užitek posledního dolaru vynaloženého na jakýkoli jiný statek.

„mezní užitek důchodu“… shodný mezní užitek na dolar všech komodit v rovnováze spotřebitelů… měří dodatečný užitek, který by spotřebitel získal ze spotřeby jednoho dodatečného dolaru důchodu.

Proč poptávkové křivky klesají (str. 450)

Hospodárné využití času

1. Gary Becker z Chicaga… „časový rozpočet“ omezen 24 hodinami, ať jsme bohatí nebo chudí
2. na čas lze aplikovat stejná pravidla jako na peníze
3. svůj čas nejlépe využijeme, když jsou si rovny MU poslední minuty strávené každou činností, kterou se zabýváme

Jsou spotřebitelé kouzelníci?

1. většinu rozhodnutí můžeme přijímat nevědomě (ze zvyku)
2. předpokládá se pouze, že spotřebitelé jsou konzistentní ve svém vkusu a ve svých akcích  přijatelná aproximace skutečnosti

Alternativní přístup: substituční efekt a důchodový efekt

přístup „indiferenční křivky“… vede rigorózně a konzistentně k žádoucímu výsledku a poskytuje zajímavý hlubší pohled na faktory, kt. obvykle způsobují, že citlivost QD na P (ED) je velmi vysoká nebo velmi malá

Substituční efekt

… vyplatí se nahradit ty statky, jejichž ceny vzrostly (jako např. čaj), jinými statky, abychom udržovali svou životní úroveň co nejlaciněji.

… spotřebitelé nahrazují dražší statky, kupují si uspokojení při nejmenších N.

Důchodový efekt

… při růstu ceny náš reálný důchod klesá a my koupíme pravděpodobně méně téměř všech statků (včetně statku, jehož P vzrostla)  důch. efekt normálně zesílí substituční efekt, který způsobuje, že poptávková křivka klesá.

1. za určitých podm. je D křivka velmi cenově elastická… spotřebitel na statek vydává hodně peněz a existují dostupné pohotové substituty.

Odhady cenových a důchodových elasticit

… odvozovány z údajů o poptávaných množstvích, cenách, důchodech a jiných proměnných (příklady na str. 453)

Od individuální k tržní poptávce

1. sečítáním individuálních poptávek při každé ceně nakonec dostaneme křivku tržní poptávky (sčítání vodorovné).

Křížové vztahy v poptávce

1. substituty… soupeřící nebo konkurenční statky… vzestup ceny statku A zvýší poptávku po substitučním statku B… např. čaj a káva
2. komplementy… doplňkové produkty… vzestup ceny statku A způsobuje snížení poptávky po jeho komplementárním statku… např. čaj a citrón
3. nezávislé statky… např. čaj a boty

Paradox hodnoty Adama Smithe

… statek důležitý z hlediska blahobytu může prodávat na trhu za nižší cenu než méně důležitý statek… objasňuje se  rozlišením mezi pojmy mezního a celkového užitku

Spotřebitelský přebytek (str. 457)

1. Plocha tržní poptávkové křivky nad cenovou přímkou představuje spotřebitelský přebytek… dodatečný užitek, který spotřebitelé získali navíc oproti tomu, co zaplatili za statek.

… pojem důležitý pro mnohá společenská rozhodnutí.

Dodatek: Geometrická analýza spotřebitelské rovnováhy

… Vilfredo Pareto (1848 – 1923)… poptávkovou teorii analyzoval bez pojmu užitek  indiferenční křivky

Indiferenční křivka

… vrstevnice se stejným užitkem

… každý bod na této křivce představuje odlišnou kombinaci dvou statků

… spotřebitelé jsou indiferentní vůči libovolným dvěma bodům na této křivce

… konvexní směrem k počátku = zvyšováním počtu statku A a snižováním počtu statku B se křivka stává skoro vodorovnou (str. 463)

Zákon substituce

Čím vzácnější je statek, tím větší je jeho relativní substituční hodnota: Jeho mezní užitek vzhledem k meznímu užitku statku, který se stal hojným, roste.

Sklon indiferenční křivky je mírou relativních MU statků neboli substitučních podmínek za nichž by – při velmi malých změnách – byl spotřebitel ochoten zaměnit poněkud méně jednoho statku za o něco více jiného.

1. spojením dvou bodů A a B na křivce získáme sklon… číslo… „substituční poměr“… „mezní míru substituce“… čím je délka přesunu po křivce kratší, tím blíže je sbst. poměr skutečného sklonu IK.

Indiferenční mapa … soustava IK jed. spotřebitelů … při zvýšení obou statků a při pohybu SV směrem napříč touto mapou, překračujeme následné IK a dosahujeme stále vyšších úrovní uspokojení.

Rozpočtová přímka (přímka spotřebních možností)

… předpokládáme fixní důchod

… shrnuje všechny možné pozice, které může spotřebitel zaujímat při vydávání rozpočtového důchodu.

Rovnovážná plocha tečny

1. Můžeme říci, že rovnováhy je dosaženo, když se substituční poměr spotřebitele (neboli poměr relativních mezních užitků) přesně rovná poměru ceny statku A k ceně statku B.
2. Graficky: kde se IK „dotýká“ rozpočtové přímky.

Změny důchodu a ceny

„Engelovy křivky“… jak se mění spotřeba při změně důchodu (spojuje jed. body rovnováhy při posunu rozpočtové přímky)

Změny všech cen a důchodu přesně ve stejné proporci nezmění rovnovážná poptávaná množství.

Pojmy:

1. axiom uspořádanosti (pro A a B platí: A>B, A<B, A=B)
2. axiom tranzitivity (pro A,B a C platí: je-li A>B a B>C, pak A>C)
3. axiom nepřesílení

Preferenční fce… seřazení spotřebních situací (košů) podle preference spotřeby.

6. Podniková organizace

3. Velké, malé a velmi malé podniky

Firmy USA:

1. podnik jednotlivce… maličké jednotky vlastněné jednou osobou
2. partnerský podnik… 2 – 200 partnerů jako vlastníků
3. korporace… i přes jejich malý počet, představují pod. část hosp. aktivity USA

Úloha firmy (důvody existence)

1. úspory z rozsahu… výrobní N s rostoucími objemy výstupu klesají
2. opatření zdrojů pro výrobu ve velkém rozsahu
3. organizace výrobního procesu (řízení)… manažer = osoba, která organizuje výrobu, přijímá hosp. rozhodnutí a je zodpovědná za úspěch či neúspěch podnikání.

Maličké podniky

… klasickým typem je obchod se smíšeným zbožím „Mom and Pop“ (denní obrat několik set $, velmi malá prodejní plocha…)

… hlavní překážkou je získání počátečního kapitálu

… vynakládání obrovského osobního úsilí

Příklad (SW firma):

Podnik jednotlivce

… z právního hlediska ručí individuální vlastník neomezeně za všechny dluhy vzniklé během podnikání (veškerým majetkem s výjimkou min legálně použitelným pro uhrazení dluhů).

… růst fy vyžaduje další kapitál (za prodeje nedostaneme zaplaceno ihned, ale zaměstnancům a dodavatelům musíme zaplatit)  hledáme zdroj nových peněz

… do KB nemůžeme (neposkytují půjčky na „rizikový kapitál“)

Partnerský podnik

… může se spojit libovolný počet lidí (každý poskytne určitý díl práce a kapitálu, bude se v % podílet na ziscích, ale i ztrátách a dluzích společnosti)

… stačí i ústní dohoda

… přispívá i dobrým jménem fy („goodwill“)… patří sem nehmotná A typu: obchodní tajemství, know-how, dovednosti, ochranné známky a dobrá pověst

dospívání malého podniku pomocí např.:

1. „vertikální integrace“… otevření řetězu MO prodejen, pokrytí ne jedné ale dvou fází výroby…
2. „horizontální integrace“… skupování konkurenčních firem
3. výroba nových komplementárních produktů… tiskárny,obrazovky…

Čím rychleji podnik roste, tím větší pociťuje hlad po kapitálu.

nevýhody partnerské formy podniku:

1. neomezené ručení  příliš riskantní
2. k nákupu a prodeji je nutné složité právnické manévrování (souhlas všech partnerů  jinak může být podnik rozpuštěn)

6. Korporace

… jakmile kapitál, který naše fa potřebuje, přerůstá její zdroje, je čas na korporaci

… historicky byly korporační výhody (koncese) udělovány při ojedinělých příležitostech (parlament a Kongres… železniční nebo zbrojní spol.… např. Východoindická spol.)

1. registrovaná forma, vlastní ji řada jednotlivých akcionářů
2. samostatná správní jednotka, je PO (může svým jménem kupovat, prodávat, půjčovat si peníze, vyrábět SaS a zavazovat se)
3. právo omezeného ručení (vklad je přesně stanovená částka)

Právní ustavení… právník vyhotoví dokumenty a úřady za poplatek udělí statut korporace, prodejem akcí pověříme banku…

Struktura… jména vlastníků akcií (spoluvl. korp.) jsou registrována u korp. nebo u bankovního agenta (posílání dividend + oznámení o konání schůzí akcionářů); každá rozsáhlejší emise akcií… Komise pro CP a burzovní obchody (SEC)

při posuzování hodnoty akcií stále platí zásada caveat emptor („ať bdí kupující“)

Soukromé výhody:

1. omezené ručení
2. samostatná státem vytvořená právní jednotka… může být žalována a svým jménem žalovat bez souhlasu tisíce vlastníků
3. může mít „nepřetržité následníky“
4. k přijetí rozhodnutí o investičních činnostech, stanovení platů, koupě nebo prodeje výrobních provozů a schvalování rozpočtů je třeba jen většinového souhlasu
5. volba ředitelské rady (12 členů… zástupci mezi VH akcionářů)

Nevýhoda… „dvojí zdanění příjmu korporace“… nejdříve jako zisk korp. a pak jako důchod jednotlivce… často kritizováno

Ekonomické výhody:

… ručení a vhodná stru. řízení umožňují, aby korp. přitahovaly velké sumy soukromého kapitálu, vyráběly širokou škálu příbuzných produktů, sdružovaly rizika a využívaly úspory plynoucí z rozsáhlých výzkumných jednotek a manažerského know-how.

Zdroje kapitálu:

1. vnitřní (znehodnocení… odpisy; zadržené výdělky)
2. vnější (obligace; akcie; bankovní úvěry a další dluhy)

Akcie… podíly na vlastnictví korp. v držení jednotlivců, penzijních fondů a jiných spol. (NY burza CP, Americká burza…)

Korporace dříve řídili akcionáři (volili ředitele a hlasovali poštou), dnes manažeři.

Obligace… představuje příslib platit až do doby splatnosti obligace určitou částku jako úrok; proplatit jistinu ve jmenovité hodnotě, když se stane obligace splatnou…

Hybridní CP… kombinované

1. „přednostní akcie“… fixní výnos jako obligace, ale dividendy nemusí uvádět do pohybu konkurzní řízení.
2. „opce“… právo koupit CP nebo komoditu za stanovenou cenu během stanoveného období.

Bankovní úvěr… zpravidla krátkodobý, variabilní úroková sazba, nelikvidní, neprodejný

Výhody CP:

1. průměrný reálný výnos… výnos korigovaný o vliv inflace
2. existuje však riziko, že korp. nezaplatí úroky a jistinu , a že cena obligace kolísá nahoru a dolu
3. úrokové platby jsou na rozdíl od výplat dividend odpočitatelnou položkou při zdanění

Obří korporace

… často transnacionální (General Motors, IBM, Exxon, banka Citicorp, pojišťovna Aetna, AT&T…)

… míra zisku roste s růstem velikosti fy

… oddělení vlastnictví od řízení

… ve „veřejné držbě“… akcie může koupit kdokoli (nejsou v „ soukromé držbě“)

… diverzifikace vlastnictví mezi tisíce malých akcionářů

… vlastníci mohou ovlivňovat činnost VK pouze velmi obtížně

John Kenneth Galbraith… „tenchnostruktura“… významná třída profesionálních manažerů

1. předseda ředitelské rady (CEO „chief executive officer“)
2. ředitelská rada (interní i externí členi)

zájmové konflikty mezi cíly manažerů a akcionářů:

1. vysoké platy členů ředitelské rady
2. nerozdělené zisky

Převzetí fy… nástroj omezující volnost rozhodování manažerů

1. oficiální výzva (oferty)… formální nabídka koupit akcie
2. „skoupení na dluh“… „póvl (junk) obligace“

Dodatek: Základy účetnictví

UCE rozvaha

… výkaz zachycující „kolik stojí“ fa, osoba nebo země k danému okamžiku

Aktiva… cenné věci nebo práva ve vlastnictví firmy

Pasíva… peníze nebo dluhopisy, jež fa nezaplatila

Čisté jmění

celk. A = celk. P + čisté jmění

… musí být vždy vyrovnaná

UCE konvence

… soubor dohodnutých pravidel:

1. ocenění A z jejich skutečné PC (půda v PC, zařízení a budovy v PC – znehodnocení…)
2. A členíme podle likvidnosti (běžná a fixní)
3. P na běžná a dlouhodobá
4. hotovost =mince, papírové oběživo a peníze v bance… jediná přesná hodnota v rozvaze

Zásoby a znehodnocení kapitálu

1. A se v průběhu času opotřebovávají a spotřebovávají
2. ocenění zásob… LIFO a FIFO
3. fixní A… budovy a zařízení
4. P… splatné účty částky, kterou fa dluží za nakoupené a ještě nezaplacené statky, splatné dluhopisy (dluh u banky)…

Účet zisků a ztrát (důchodové prohlášení)

1. příjmy z prodeje fy
2. N zapsané na vrub těchto příjmů
3. čistý důchod = celk. příjmy – celk. výdaje

Odpisy ze znehodnocení kapitálu… hodnota A klesá v důsledku jejich užívání, zastarávání a stárnutí

1. odpis = pořizovací N na statek (nákupní cena)
2. snižování hodnoty v UCE částkách v průběhu celé životnosti A
3. daňové / účetní, lineární / zrychlené, daňové… daňově uznatelné N

vztah mezi rozvahou a UzaZ… zadržené výdělky

7. Teorie výroby a mezního produktu

Základní pojmy

Příklad (farmář vyrábějící kukuřici/ pšenici):

1. vstupy (VF)… půda, práce, stroje a hnojivo
2. chce vyrábět efektivně… nejnižší N. max možná úroveň výstupu při daném mno. výstupů (vyhýbá s plýtvání)

Produkční fce

… technický název vztahu při max množství výstupu,které může být vyrobeno, a vstupy požadovanými k výrobě tohoto výstupu. Fce je definována pro daný stav technického poznání.

… při těchto rozhodnutích osciluje mezi dvěma trhy… trhem VF a trhem SaS

Celkový, průměrný a mezní produkt (obr. str. 500)

celkový (fyzický) produkt… celkovém množství vyrobeného výstupu ve fyzických jednotkách (bušly, barely…)… počátek křivky začíná v nule

x… práce

y… produkt (celk, mezní…)

„mezní (fyzický) produkt… dodatečný produkt neboli výstup přidaný jednou dodatečnou jednotkou tohoto vstupu, přičemž ostatní vstupy jsou udržovány na konstantní úrovni (opět platí klesající mezní produkt).

průměrný produkt… celkový výstup dělený celkovým počtem jednotek vstupu

Mezní produkt a klesající výnosy

Zákon klesajících výnosů tvrdí, že zvyšuje-li se množství vstupu při konstantní úrovni všech ostatních vstupů, bude mezní produkt každé jednotky vstupu klesat.

1. Přidává-li se stále více vstupu, jako je práce, k fixnímu množství půdy, strojů a jiných vstupů, musí pracovní síla pracovat se stále menším množstvím jiných faktorů.
2. Není to však univerzální pravda, ale empirická pravidelnost podléhající výjimkám.

        zvýšení výstupu

MP =         zvýšení vstupu

Výnosy z rozsahu

… účinky rostoucího rozsahu vstupů na produkované množství

… reakce CP při zvýšení všech vstupů proporcionálně

1. konstantní… změna všech vstupů vede ke stejně velké změně výstupu (např. rukodělná odvětví)
2. klesající… proporcionální zvýšení všech vstupů vede k nižšímu než proporcionálnímu zvýšení celkového výstupu (např. pěstování vína nebo lesnictví)
3. rostoucí

1. produktivita… poměr celkového výstupu k váženému průměru vstupů
2. zatímco technologie by ideálně mohla dovolit konstantní nebo rostoucí VzR, potřeby řízení a dohledu mohou nakonec u obřích firem vést ke klesajícím VzR.

Období

1. velmi krátké… v daném okamžiku je výstup v podstatě fixní nebo předurčený
2. krátké… lze zvýšit úroveň výroby v rámci limitů existujících kapacit závodů, lze přizpůsobit variabilní vstupy (materiál a práce)
3. dlouhé… lze změnit všechny fixní a variabilní faktory využívané firmou, včetně práce, materiálů a kapitálu

Technologická změna

Produkční fce představuje vztah mezi vstupy a výstupy při daném stavu techniky a technických poznatků.

Ale technologie se mění (obr. str. 507)…  nová nebo zdokonalená technika a technické poznání umožňuje vyprodukovat ze stejných zdrojů více výstupů, nebo když stejný výstup lze vyrobit s méně vstupy.

… mění se produkční fce

… k technickému regresu by mohlo dojít v nepřirozených případech, jako jsou některá tržní selhání.

8. Analýza nákladů

Celkové náklady (TC – total costs)

… stoupají s růstem q

TC = FC + VC

FC a VC… firemní min náklady nutné k vyrobení určité úrovně výstupu

FC (režijní/ zapuštěné)

… smluvní platby za výstavbu budov, za pronájem zařízení, úrokové platby z půjček, platby stálým zaměstnancům…

… musí se platit, i když fa nevyrábí žádný výstup a nemění se, mění-li se výstup

VC

… mění se s úrovní výstupu (např. materiál, palivo, světlo a elektřina…), začínají na nule, je-li q nulové, jsou to všechny náklady, které nejsou fixní

Mezní náklady (MC)

… popisují dodatečné N na výrobu jedné dodatečné jednotky výstupu

… odečítáme TC (VC) s předchozí hodnotou TC

… TC jsou k MC ve stejném vztahu jako celkový produkt k meznímu produktu

… tvar křivky závisí na odvětví, typická křivka MC pro krátké o. je U-křivka

Průměrné (jednicové) náklady AC

… zpočátku klesají a poté pomalu rostou (obr. str. 517)

… jsou dány podílem TC/ q = AC (q… počet vyráběných jednotek)

… lze je rozložit na AVC (lze předvídat z MC) a AFC (klesající křivka)

Minimální průměrné náklady

… křivku AC vždy protíná v jejím min bodě rostoucí křivka MC (jsou-li MC pod AC, musí AC klesat… poslední vyrobená jednotka stojí méně než průměr všech vyráběných jednotek)

… když AC = MC… pak je křivka AC vodorovná

 v nejnižším bodě AC ve tvaru U se MC = AC = min AC

MC jsou sklonem TC

TC

                            a‘      točna

                                 c

                   a              b      

                                             Q  

1. [ab] = 1 dodatečná jednotka výstupu

        [ba‘] = výs. vzestup TC = nejjednodušší definice MC

2. d(TC)dq = [bc]/ [ab]

Vztah mezi výrobou a náklady

… pro každou úroveň výstupu se firmy musí vybrat nejméně nákladnou kombinaci vstupů.

Klesající výnosy a nákladové křivky ve tvaru U

proč tvar U… časový faktor v produkci a nákladech

1. velmi krátké o.… všechny N fixní
2. dlouhé o… lze přizpůsobit všechny vstupy… nejsou fixní N
3. krátké o.… lze ovlivnit variabilní vstupy (materiál a práce), kapitálové N jsou fixní

… jestliže vzhledem k proměnnému faktoru výnosy klesají, pak budou krátkodobé MC růst, pokud klesá mezní produkt (str. 521)

V krátkém o., v němž jsou některé faktory (kapitál) fixní, vykazují variabilní faktory ve výchozí fázi rostoucí výnosy a v následující klesající výnosy. Odpovídající nákladové křivky vykazují ve výchozí fázi klesající MC a v následující ( poté, co začaly působit klesající výnosy) rostoucí MC.

Dlouhodobá obalová křivka

… lze odhadovat různé krátkodobé křivky SAC ve tvaru U (str. 523)

… křivka průměrných N v dlouhém o. LAC = hladká spodní hranice mnoha křivek SAC  pojem „obalová křivka“

… existuje také obalová LMC

Volba vstupů firmou

Mezní produkty a pravidlo nejmenších N

Předpokládá se, že firmy vybírají své kombinace vstupů tak, aby minimalizovaly celkové výrobní náklady (TC).

postup:

1. výpočet N na jednotku každého vstupu práce, paliva, kapitálu…
2. je-li MC na jeden dolar vstupu stejný pro všechny vstupy, potom daná kombinace minimalizuje N

Pravidlo nejmenších N

… aby fa vyrobila dané množství výstupu při nejmenších N, zaměstnává faktory tak, aby se rovnaly mezní produkty na dolar vydaný za každý výrobní faktor… analogie maximalizace užitku u spotřebitelů.

Pravidlo substituce

… pokud cena jednoho faktoru (např. L) klesá, zatímco ceny ostatních faktorů zůstávají stejné, firma bude mít prospěch z toho, že nyní lacinějším faktorem nahradí všechny ostatní faktory.

Náklady příležitosti

Ekonomové zahrnují všechny N… bez ohledu na to, zda odrážejí peněžní transakce (to UCE vylučuje).

… zahrnují to, čeho je nutné se vzdát při přijímání určitého rozhodnutí namísto nejlepšího alternativního rozhodnutí (tzv. implicitní N… užší pojem, nezaplacené VF).

Jsme-li nuceni vybrat si mezi vzácnými statky, neseme náklady příležitosti. NP rozhodnutí mají hodnotu nejlepší dostupné alternativy.

… na dokonale konkurenčním trhu… P = NP

… mimo trhy (např. studium VŠ, čistý vzduch, zdraví a rekreace)… N zahrnují vedle explicitních peněžních výdajů ty NP, které vznikly proto, že faktory mohou být používány alternativně.

Dodatek:Teorie výroby, teorie nákladů a rozhodování firmy

Produkční fce je maximální množství výstupu, které lze vyrobit s různými kombinacemi vstupů.

Cobb-Douglas…

Zákon klesajícího mezního produktu

1. „mezní produkt práce“… dodatečná produkce plynoucí z jedné dodatečné jednotky práce, přičemž A je udržována na konstantní úrovni.

Nejméně nákladná kombinace faktorů pro daný výstup

… jakmile jsou známy ceny vstupů, lze nejméně nákladnou výrobní metodu zjistit výpočtem N různých vstupních kombinací a výběrem té metody, která stojí nejméně.

Křivky stejného produktu (izoprodukce)

… přímky stejných N (izonákladů)

… firma bude minimalizovat své N a max sví zisky, když vybere takový bod na své křivce stejného produktu, který má nejmenší náklady  konstrukce stejných N = izokvanty… jsou to přímky (ceny faktorů jsou konstantní); směrnice PL/ PA…

Vrstevnice stejného produktu a stejných N: tečný bod nejmenších N

tečný bod… sklon křivky stejné produkce = sklon přímky stejných N… křivky se právě dotýkají

… ceny faktorů a mezní produkty jsou při vybraných mezích produktech na dolar proporcionální

křivka stejného produktu… sklon (substituční poměr)… MPL/ MPA

Podmínky nejmenších N

1. poměr mezních produktů libovolných dvou vstupů se musí rovnat poměru cen těchto faktorů:

2. mezní produkt na dolar získaný z (posledního) dolaru výdajů, musí být pro každý produktivní faktor stejný:

9. Nabídka dokonale konkurenčních firem a DK trhy

4. Nabídkové chování dokonale konkurenční firmy

DK fa je tak malá vzhledem k trhu, že nemůže ovlivnit tržní cenu. Maximalizuje zisky (podobné čistým výdělkům nebo přímo čisté mzdě vyplácené korporací).

Dokonalá konkurence

průmysl                        firmy

P                              P  

     D

             A  

                                    d                   d        

                    D

                          Q                             q  

1. DK nastane tehdy, jestliže žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu. Konkrétněji, existuje-li mnoho malých firem, všechny vyrábějí týž produktu každá z nich je příliš malá na to, aby ovlivnila tržní cenu.
2. Za takových podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou neboli dd křivku (nekonečně elastická)… tzn. že každý výrobce může při tržní ceně prodat libovolné množství, které si přeje.

DK nabídka firmy

typický dokonalý konkurent bude schopen prodat libovolné množství výstupu za platnou tržní cenu. Při DK stanoví fa maximalizující zisk svou produkci na takové úrovni, při které se mezní náklady rovnají ceně:

MC = P

… fa může vždy dosáhnout dodatečného zisku, pokud je cena (dodatečný příjem z poslední prodané jednotky) vyšší než dodatečné neboli MC, které si tato poslední jednotka vyžádala. Celkový zisk dosahuje maxima, jestliže neexistuje žádný dodatečný zisk, který by bylo možné vydělat prodejem dodatečného výstupu.

Odvození S-křivky z její MC-křivky

                            MC

P

                         ztráta

                                   AC

                                    d‘

                                    d

                                    d‘‘

                                    Q

graficky… křivka MC je její S-křivkou

ztráta… přebytek cena nad MC

bod vyrovnání… celkové příjmy právě pokrývají celkové náklady

TC a podmínka ukončení činnosti

… fa bude chtít ukončit svou činnost (UČ), jestliže nadále nemůže pokrývat své VC (s nulovým příjmem a při vynakládání FC… ztráta = FC)

… fa by měla UČ, jestliže se cena snižuje natolik, že celkové příjmy jsou nižší než VC ( minimální ztráty UČ)

… příjmy = VC (neboli ztráta = FC)… bod ukončení činnosti

P                                MC

                                             AC

                                                AVC

                      M

                                                 d

                M‘

PS

                                                  Q

… při cenách vyšších bude fa vyrábět podél své křivky MC (ztrácí peníze, ale ukončení  činnosti by znamenalo ještě větší ztrátu)

M… bod vyrovnání (MC = P = AC)

M‘… bod ukončení činnosti (MC = P = AVC)

paradox kr. o.… fa max zisk může pokračovat v činnosti, i když ztrácí peníze

silně… S-křivka fy

7. Nabídkové chování v DK odvětvích

K získání křivky tržní nabídky statku, musíme vodorovně sečíst horizontální nabídkové křivky nezávislých výrobců.

Sm… velmi krátké období… neelastická… svislá

Ss… krátké období

Sl… dlouhé období

Dlouhé období v DK odvětví

… 80. léta… General Motors, U. S. Steel, International Harverster a další zůstali i přes recesi ekonomicky činní

… všechny N jsou variabilní a do odvětví může vstoupit libovolný počet nových firem

… existuje kritický bod vyrovnání, pod nímž P v dlouhém období nemůže zůstat,máme-li zůstat v tomto oboru ek.činní.

P musí právě pokrývat:

1. všechny výdaje na práci, materiál…
2. mzdy pro manažery
3. úroky…

Když výstup odvětví nabízejí DK firmy s totožnými N- křivkami a když fy mohou volně vystupovat a vstupovat do odvětví, je podmínkou rovnováhy v dlouhém období, že:

P = MC = min AC = cena vyrovnání

… konkurenční síly mají tendenci  tlačit fy a odvětví v dlouhém období do stavu nulového zisku (zisková odvětví přitahují nové firmy  tlačí P dolů a sráží tak zisk k nule)

Klesající N a zhroucení DK

… naše povídání selhává, je-li křivka MC klesající  vede ke 3 případům:

1. jediný monopolista dominuje odvětví
2. několik málo velkých prodávajících… oligopolisté
3. monopolistická konkurence

… ojedinělý jev… hlavně  v zemědělství  DK je mimo zem. spíše výjimkou než pravidlem.

Efektivnost DK trhů

Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z mnohých přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude jiný hůře. V podmínkách AE se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku jiného… „Paretova efektivnost“

… neefektivnost… společnost se nachází uvnitř PPF

Efektivnost DK rovnováhy

… mezní přínos poslední jednotky potravin (MU) = MC měřených prací potřebnou k výrobě poslední jednotky:

MU = P = MC

1. P = MU… spotřebitel volí nákupy potravin až do výše P = MU
2. P = MC… každý nabízí svou práci až do doby, kdy se P = MC

 spojením MU = MC

Spotřebitelský přebytek… rozdíl mezi částku, kterou by byl spotřebitel ochoten zaplatit za statek a částkou, kterou a tento statek skutečně platí

Rovnováha při mnoha trzích

podmínky:

1. automatizovaná konkurence (DK trh)
2. skutečné poptávkové křivky
3. vyloučíme externality

tržní syntéza:

DKT je nástrojem k syntetizování:

1. ochoty lidí,majících dolarové hlasy, platiti za statek představující poptávku
2. MC těchto statků představovaných nabídkou

… za ideálních podmínek zaručuje výsledek této syntézy AE, při které nelze zvýšit užitek žádného spotřebitele, bez snížení užitku jiného spotřebitele.

mnoho statků:

… jestliže v mnohaproduktovém a mnohafaktorovém světě individuální a společenské N a poptávky shodují, pak je DK ek. efektivní.

… každé odvětví musí vyrovnávat MC a MU

Jestliže kino má MC 2x větší než hamburgery, musí být P a MU hamburgerů rovněž dvojnás. než u kina. Teprve pak se budou MU = P rovnat MC. Vyrovnáním P a MC tedy DK zaručuje, že ek. může dosahovat AE.

MC jsou měřítkem pro efektivní alokaci zdrojů.

Dodatek: Zvláštní případy DK trhů: D&S v činnosti

Obecná pravidla

1. Obecně platí, že zvýšení poptávky po komoditě (při konstantní nabídce) zvýší cenu komodity.
2. U většiny komodit povede zvýšení D rovněž je zvýšení poptávaného množství. Snížení poptávky bude míst opačné důsledky.
3. Zvýšení S komodity při konst. D téměř jistě sníží cenu a zvýší kupované a prodávané množství. Snížení S má opačné důsledky.

 kvantitativní důsledky

kvalitativní… závisí na přesných tvarech D&S

Konstatní (jednicové) N… např. výroby tužek

zvýšení D   Q ale P je konst

Rostoucí a klesající N… vinařství (potřebuje určitý druh půdy a polohu… počet místa je omezený, přidáním práce a hnojiva začne působit zákon klesajících výnosů (každá nová dávka je spojena se stále menším dílem půdy)  N na výrobu vína rostou (D roste, při vyšší P se bude nabízet více)

Úplně neelastická (fixní) S a ek. renta

např. existuje pouze 1 Mona Lisa  vyšší P nemůže vyvolat zvýšení Q

je k dispozici totéž množství půdy bez ohledu na cenu  “čistá ek. renta”

Zpět zakřivená S-křivka

… hospodářsky zaostalé oblasti práce, zvýšením mezd zam. získali méně než více práce (nemuseli za peníze tolik pracovat), existuje též v zemích s vysokým důchodem (odměny ve formě volného času… bod T… lidé volí stále více času)

Posuny S

Zvýšení S sníží P nejvíce, když je poptávka neelastická.

Zvýšená S zvýší Q nejméně, když je poptávka neelastická.

Dynamická pavučina

P a Q jsou dány DD křivkou, nyní ale zase SS  pomalu se přibližují E… předpokladem je DK výstup zem. (např. vepřové maso)… dynamizujeme S (výrobci hledají při dnešní P další množství, je-li P vysoké, začnou chovat více vepřů  S rostoucí s časovým zpožděním) + cholera  Q klesne  vzhůru po poptákové křivce do E1  vyšší , ale nejsme v rovnováze

nejprve je Q nízké a P vysoké – zvýší Q, aby poté klesla

SS je strmější než DD

divergující

stále se opakující…  v závislosti jak silně je vyveden z rovnováhy, bude trh neustále oscilovat kolem ní,aniž by se výkyvy tlumily nebo sílily

nelineární oscilace… stabilní domeček… amplituda (stupeň oscilace) určena zakřiveností SS a DD

10. Monopol: analýza a regulace

5. Typy nedokonalé konkurence

Nedokonalá konkurence v odvětví existuje vždycky, když jednotliví prodávající mají určitý stupeň kontroly nad cenou statku v tomto odvětví.

1. dokonalý konkurent má vodorovnou poptávkovou křivku (může prodat vše, co prodat chce, za platnou tržní cenu)
2. nedokonalý konkurent má klesající poptávkou křivku (může stlačit tržní cenu svého výstupu

Chování nedokonalých konkurentů

Monopol

… „mono“ = jeden a „polist“ = prodávající

… jediný výrobce a neexistuje odvětví vyrábějící substitut blízký jeho statku

… vzácné, jen koncesované místní služby (telefon, plyn, voda a elektřina…)

Oligopol

… „několik málo prodávajících“, kteří vyrábějí identický produkt

… často v primárním odvětví (produkt dosti homogenní a podniky velké… těžba a zpracování hliníku, nebo také letecká doprava)… I. druh oligopolu

… II. druh: několik málo prodávajících s diferenciovanými produkty (diferenciované S… jsou odlišné jejich ceněné charakteristiky či vlastnosti)… např. automobilový průmysl… jsou to přesto velmi blízké substituty

Monopolistická konkurence

… mnoho diferenciovaných prodávajících (velký počet prodávajících vyrábí diferenciované produkty)

… od DK se liší tím, že produkty jsou spíše diferenciované než shodné… např. maloobchodní trh benzínu

… hlavním zdrojem diferenciace je poloha (úspora času), kvalita, značka nebo chráněná obchodní známka či módní provedení…

… klíčovou roli při nákupu bude ale hrát cena

Zdroje tržní nedokonalosti

1. výstup odvětví je nabízen malým počtem firem
2. 2 hl. zdroje: nákladové podmínky (úspory z rozsahu) a překážky konkurenci (např. patentová ochrana, dobrý zvuk značky, regulace…)

Nákladové podmínky a struktura tržní nedokonalosti

a) přirozený monopol                b) oligopol                        c) dokonalá konkurence

               D                                                    D                                                         D      

                                                          MC  AC                                  MC     AC    

AC

MC

P                                AC                      

                            MC                                                    D                                           D

                          D

                Q                                Q                                Q

Důvody nedokonalé konkurence

1. Úspory z rozsahu

…(klesající průměrné náklady)… u monopolu N neomezeně klesají, u oligopolu po chvíli začnou růst

2. Překážky konkurenci (překážky vstupu)

… vzniká, jestliže právní omezení nebo diferenciace produktu snižuje počet konkurentů pod počet, který by  přežil a základě samotných efektivních nákladových struktur.

1. právní omezení… patenty (výlučné/ monopolní užití produktu nebo procesu,který je patentován), omezení vstupu (koncesované monopoly… místní veřejně prospěšné firmy), cla a kvóty v zahraničním obchodě
2. diferenciace produktu… např. automobily s řízením na pravé straně v GB, rozměrné americké  vozy; poptávky po diferenciovaných produktech budou natolik malé, že nebudou schopny unést velký počet firem operujících v nejnižších bodech svých nákladových křivek  ve tvaru U… vede k vyšší koncentraci a nedokonalejší konkurenci

Měření tržní moci

… stupeň kontroly, kterou má jediná fa nebo malý počet firem nad cenou a výrobními rozhodnutími v odvětví.

1. koncentrační poměr… procento celkového výstupu (hrubého odbytu) odvětví, které připadá např. na 4 největší firmy… tento poměr se ve všech zemích zvyšuje
2. Herfindahlův index

Si… tržní podíl i-té firmy v %

čistý monopol H = 1002 = 10 000

dokonalá konkurence H = 0

8. Analýza monopolu

Celkový příjem

              Ed = 1

    Ed > 1              Ed < 1

          Výstup firmy   q

Cena, množství a celkový příjem

Celkový příjem… TR = P*q… zpočátku roste (elastická část poptávkové křivky), když dosáhne středního bodu poptávkové křivky, dosahuje maxima a pak klesá (neelastická část křivky)

… fa max své zisky, bude vždy požadovat, co situace dovolí, tzn. co nejvyšší cenu.

Cena… P = AR = TR/ q

Mezní příjem a ceny

Mezní příjem (MR) je přírůstek celkového příjmu (plus nebo mínus) ze zvýšení výstupu o 1 jednotku. Je kladný,  dokud nedospějeme ke q = střed poptávky, pak je záporný.

Při klesající poptávce

P > MR (= P – ztráta z veškerého předchozího q)

1. Mezní příjem je kladný, je-li poptávka elastická, rovná se nule, je-li jednotkově elastická, a je záporný, je-li poptávka neelastická.

Bod maximálního zisku

1. monopolista chce max své zisky TP

TP = TR – TC = (P*q) – TC

 fa musí najít takovou cenu a množství,aby rozdíl TR – TC byl největší

1. tohoto max zisku bude dosaženo, když se výstup zvýší právě do bodu, ve kterém se MR = MC (tabulka na str. 579)

… Maximálně ziskových cen a množství monopolista dosahuje, když se mezní příjem této kombinace rovná jejím mezním nákladům:

MR = MC při maximálně ziskových P* a q*

Graficky…

1. Protože monopolista má klesající poptávkovou křivku, znamená to, že P > MR, což znamená, že monopolista musí snížit cenu předchozích jednotek, aby prodal poslední jednotku. Max zisků monopolista snižuje výstup pod konkurenční úroveň; cena je tudíž nad mezními náklady.… viz. obr. str. 581

Dokonalá konkurence jako krajní případ nedokonalé konkurence

Pro dokonalého konkurenta je mezní příjem (MR) přesně shodný s cenou.

Protože dokonalý konkurent může prodat všechno, co chce za tržní jednu, je P = MR v bodě max zisku.

9. N monopolu a hosp. politika proti monopolu

Ekonomické náklady monopolu

Nedostatečný výstup mon.… monopol udržuje q příliš nízké

… monopol nevyrábí výstup až do bodu, v němž se spol. N (MC) rovnají  přesně hodnotě statku pro spotřebitele (P = MU)… udržuje svůj výstup spíše vzácným (vyžadovalo by to totiž snížení P všem spotřebitelům a ztrátu určitého zisku)

P

D

          B  

                         MC= AC

     A              E

                             D

                    MR

                                 Q

Měření ztráty způsobené monopolem… všechny ostatní odvětví a trhy ktorů jsou dokonale konkurenční a všichni spotřebitelé jsou podobní.

E… DK, MC = MU… blahobyt je maximalizován

B… výstup monopolisty MU nad MC  ztráta spotřebitelského přebytku  ek ztráta ABE.

Přebytečný zisk monopolu

… může vydělávat více, než kdyby byl nucen vystupovat na trhu jako dokonalý konkurent.

Strategie zasahování

1. daně… snižují monopolní zisky, malý účinek
2. cenové regulace… v době války (Nixonova administrativa), stále méně zastánců
3. vládní vlastnictví… monopolů (telefon, voda, plyn…)
4. regulace… umožňuje úřadům dohled nad cenami, vstupem a výstupem firem v regulovaných odvětvích (veřejně prospěšné firmy, doprava a finanční trhy)
5. protimonopolní politika… podoba zákonů zakazujících určité chování nebo omezujících určité tržní struktury

Povaha regulace

… spočívá v pravidlech nebo zákonech vlády vydávaných k vyvolání změny nebo ovlivnění aktivit ekonomických podniků.

1. ekonomická regulace… ovlivňování cen, druhů produktů, podmínek vstupu a výstupu a standardů služeb v určitém odvětví (regulace veřejně prospěšných podniků, smíšená regulace v odvětvích terciární sféry… doprava, finance, rozhlas a televize).
2. sociální regulace… korigování širokého spektra vedlejších efektů nebo externalit, které doprovázejí ek. aktivit (čištění vzduchu, zajištění jaderné bezpečnosti, léků nebo automobilů a hraček…)

1887 založení Interstate Commerce Commission (ICC)

Proč regulovat přičinlivost?

1. krocení tržní moci… konkrétně ke korigování tržních selhání (poruchy konkurence)

přirozený monopol… úspory z rozsahu + úspory ze sortimentu (určitý počet různých produktů se může efektivněji vyrábět společně samostatnými firmami… výroby dopravních zařízení)

Jestliže existují takové pronikavé úspory z rozsahu nebo sortimentu,m že přežít může pouze  jediná firma, dostáváme přirozený monopol.

2. teorie regulace vycházející ze zájmových skupin… ER je výsledkem působení politických sil a ek. zájmů v regulovaných odvětvích… ekonomové z Chicagské univerzity (R je ek. výnosná pro některé firmy nebo skupiny lidí)

Veřejně prospěšná regulace přirozeného monopolu

… hl. ek. argumentem je zabránit přirozeným monopolistům v monopolní cenové tvorbě

… zavedeme veřejně prospěšnou regulaci určitého odvětví… nejprve komise (nejdůležitější rozhodnutí… omezení cenové tvorby monopolu), tvorba cen podle průměrných N (obr. str. 589)  vede k určitému zlepšení

ideálně regulovaná cenová tvorba… P = MC neboli cenová tvorba podle mezních nákladů = ideální cesta ek. efektivnosti… to by ale docházelo ke ztrátám  proto ideální regulační opatření vyžaduje, aby vláda výrobce s klesajícími N  dotovala(přeléváním příjmů z daní do firmy)

Deregulační hnutí

… tvrzení, že regulační proces monopol spíše vytváří než omezuje

1975 vláda řadu regulací uvolnila (např. v letecké dopravě)

Dodatek: Ekonomie rizika a nejistoty

… ve skutečnosti je hospodářský život plný rizika  a nejistoty.

Úloha spekulace

spekulanti… lidé, kteří kupují (nebo prodávají) komoditu  s úmyslem později ji se ziskem prodat (nebo koupit).… např. obilí, vejce, vládní CP…

Arbitrážový obchod a prostorové cenové struktury

1. AO… blízký příbuzný spekulace, komodita je současně koupena na jednom trhu a prodána na jiném trhu za vyšší cenu.
2. Aktivity překupníků mají tendenci propojovat ceny shodných produktů na různých trzích.

Spekulace a chování cen v čase

stabilizování sezónních profilů… např. úroda kukuřice musí vydržet celý rok,nemá-li nastat nedostatek…lze pomocí spekulantů dosáhnout zisku (na podzim po sklizni vynese kuk. velmi nízkou cenu, pak ale cena vylétne prudce nahoru… (1) nákup za nízkou cenu, (2) skladování, (3) prodej za vyšší cenu v budoucnosti  napomáhá stabilizaci cen

Rozptylování rizik a krycí obchod

… mohou na svá bedra vzít riziko, které na sebe nemusí brát jiní

… metoda krycího obchodu (hedging)… způsob vyhnutí se riziku protisměrným prodejem nebo investováním… prodám kukuřici spekulantovi až za několik měsíců za smluvenou částku

Nejistota a klesající  mezní užitek

1. Peníze, které máme šanci vyhrát,přesně vyvažují peníze, které můžeme prohrát, avšak uspokojení, které máme naději získat, je menší než uspokojení, které máme naději ztratit.
2. Aktivity, které snižují nejistotu nebo riziko spotřeby lidí,tedy vedou ke zvýšení ekonomického blahobytu.

Proč může stabilizace realizovaná spekulanty zvýšit užitek?

1. Celkový užitek za dva roky dohromady bude max tehdy, když je spotřeba v obou letech shodná.
2. Ideální spekulace plní velmi důležitou fci,neboť zmírňuje výkyvy spotřeby (ve světě jednotlivců s klesajícím mezním užitkem) a zvyšuje celkový užitek.
3. spekulační bubliny… způsobují destabilizující spekulace… zhoršení ek. blahobytu (spotřebitel přemístěn z fáze „s přesunem v čase“ do fáze „bez přesunu v čase“)

Ekonomie pojištění

… fcí pojišťování je rozptýlit rizika (zajištění společného sdílení mnoha různých rizik)

nepojistitelné události… spočívá v náročných podmínkách, které musí být splněna, aby se pojištění vyplatilo:

1. velký počet událostí (spoléhání se na zákon velkých čísel)
2. relativní nezávislost událostí
3. nesmí existovat přílišné morální riziko

společenské pojištění… v důsledku vládní aktivity

11. Nedokonalá konkurence a protimonopolní politika

6. Typy nedokonalé konkurence

1. dokonalá konkurence… velký počet firem vyrábí stejný produkt (hlavně farmy)
2. monopol… jediná firma vyrábí veškerý výstup odvětví, vzácné
3. oligopol a monopolistická konkurence… mezi

Charakteristiky:

1. koncentrovanější odvětví mají tendenci dosahovat pouze nepatrně vyšších zisků než nekoncentrovaná odvětví
2. koncentrovaná odvětví tíhnou k mnohem vyšší úrovni výdajů na reklamu, výzkum a vývoj (R&D)…
3. koncentrovaná odvětví mají tendence stávat se cenovými tvůrci (režírovaná cenová tvorba)

aukční cenová tvorba… na dokonale konkurenčních trzích

Oligopol: konkurence mezi nemnohými

1. důvodem: úspory z rozsahu a překážky konkurenci (právní omezení… patenty, cla a kvóty, vládní regulace; diferenciace produktů)
2. největší koncentrační poměry mají Německo, Japonsko  a USA

Nekalá kooperace firem (koluze)

… dvě nebo více firem určují své ceny nebo výstupy, rozdělují si trh nebo přijímají jiná hosp. rozhodnutí.

… podnětem je vědomí, že jejich ceny a zisky spolu úzce vzájemně  souvisejí

… ostré cenové soupeření… tendence snížit ceny

…kartel… organizace výrobců v odvětví, kteří se spolu scházejí, aby přijali hospodářská rozhodnutí, určili ceny nebo si rozdělili trh… dnes nelegální (explicitní kooperace)

… implicitní kooperace… mlčenlivá, firmy se zřeknou konkurenčních opatření

Modely nedokonalé konkurence

Kooperativní (koluzívní) oligopol

P

                                   MC

                       G                     AC  

                         E

                                               DA

                                MR

                                            Q

… všichni soupeři prodávají podobné produkty a plně uznávají, že jsou všichni na stejné lodi  uznávají svou „vzájemnou závislost“

… ceny všech firem pravděpodobně skončí na stejné úrovni, protože všechny fy mají stejné N-křivky a ceny ostatních firem sledují  sledují pohyby ceny oligopolisty

… poptávková křivka firmy je zhruba neelastická jako DD odvětví

… výsledek je podobný monopolu

… každé snížení ceny je neutralizováno snížením ceny konkurentů

… fy se mohou rozhodnout spolupracovat a  hledat

rovnováha kooperativního monopolu… bod G… cena je značně nad MC  výstup bude stlačen pod efektivní úroveň, při které P = MC

Když jsou tedy oligopolisté schopni kooperovat dokonale  a max své společné zisky, takže berou v úvahu svou vzájemnou závislost, P a Q budou blízké P a Q jediného monopolisty.I kdyby soupeři velmi rádi nekale kooperovali, úspěch je spíše výjimkou než pravidlem.

např. OPEC a monopolní určení ceny ropy… některé země jim odmítli snížit těžbu ropy

Oligopol s dominantní firmou

P

                         D    

                               C  MC    

P‘    d

                    L                     C

                         G                     D

                 A                          d

                                                                Q

… jedna velká fa (60 – 80%) je obklopena řadou menších

např. firmy IBM, Xerox, General Motors a AT&T

… nejčastěji velká fa nechá část trhu dokonale konkurenčnímu lemu a sama se na své části chová jako monopolista

DD… celé odvětví

dd… poptávka dominantní firmy

nabídka dokonale konkurenčního lemu… vodorovná vzdálenost od DD k dd

směrem nahoru k P‘ uspokojuje DK lem veškerou odvětvovou poptávku

dd odvození… odečteme nabídku DK lemu od tržní poptávky (PD… úsečka NC (tržní poptávka; DK lem LC)

dd je poněkud vodorovnější a elastičtější než DD (při růstu ceny dominantní firma bude ztrácet trh)

Monopolistická konkurence

… mnoho firem prodává podobné,ale nikoli identické produkty… Edward Chamberlain

… podobá se DK ve třech směrech:

1. existuje mnoho kupců a prodávajících
2. vstup a výstup je snadný
3. každá fa pojímá ceny jiných firem jako dané

… diferenciace produktu vede ke klesající poptávkové křivce každého prodávajícího.

10. Chování velkých korporací

Maximalizují firmy zisky?

… jestliže firma neuváženě rozhoduje o svých N,příjmu a zisku, vypudí konkurenční síly tuto firmu nebo její manažery nakonec ze scény.

…omezená racionalita… firmy nebo spotřebitelé se nesnaží ze svých akcí vymačkat poslední kapku zisku nebo užitku… mají omezený čas, zdroje a informace

… firmy také někdy sledují alternativní cíle… např. vyhnout se riziku…

Tvorba cen přirážkou… právě zde se firmy odchylují od čisté maximalizace zisku

Schumpeterovská hypotéza

… považoval monopoly za motor dynamického růstu invencí a technologických zněm v kapitalistické ekonomice.

… neschopnost firem zmocnit se plné peněžní hodnoty svých invencí se nazývá nepřivlastnitelnost

Politika vůči velkým firmám

1. udržovat co nejmenší překážky
2. respektovat úspory z rozsahu
3. omezovat nekalou kooperaci firem

11. Protimonopolní politika

Shermanův zákon (1890), Claytonův zákon (1914), Federální výbor pro obchod

pojmy:

1. horizontální fúze… slučování společností ze stejných odvětví
2. vertikální fúze… spojení dvou firem z různých fází výrobního procesu
3. konglomerátní fúze… splétá nesouvisející obory podnikání

Dodatek: Teorie her

… analyzuje způsoby, kterým dvě nebo více entit, které se vzájemně ovlivňují ve struktuře, jako je např. trh, volí akce nebo strategie,které souběžně ovlivňují každého účastníka.

… autorem John von Neumann (1903 – 1957)

… výplatní matice hry (str. 630)… příklad „vězňova dilematu“

… buňka D… zisky přesně nulové… konkurenční řešení je stabilní… Nashova rovnováha

12. Úvod do problematiky důchodů a nerovnosti

7. Měření důchodů a nerovnosti

… technologické změny a sociální změny (průmyslová revoluce) začaly kolem roku 1770 přinášet i prudké změny mezd a výrazné rozdělení společnosti na třídu kapitalistů a třídu dělníků.… popsal Marx a Engels (1848)

… plody industrializace… obraz pracujících žen a dětí vedl k názoru, že průmyslová revoluce byla pro dělníky krokem zpět

Důchod a bohatství

Důchodem se rozumí celkové množství peněz, které osoba nebo domácnost obdrží během daného časového období (obvykle roku).

důchod = mzdy (pracovní výdělky) + vlastnický důchod (renta,úrok, dividenda) + transfery (příjmy od vlády… sociální zabezpečení, pojištění v nezaměstnanosti)

Bohatství (čisté jmění) tvoří čistá hodnota aktiv vlastněných k určitému okamžiku v dolarech (rozdíl mezi A a P).

Disponibilní důchod… celkový důchod po odečtení daní a přičtení transferových plateb.

Měření nerovnosti mezi důchodovými třídami

% důchodu

     0          % obyvatelstva 100  

… používáme graf „Lorenzova křivka“… dává do kontrastu:

1. absolutní rovnost
2. absolutní nerovnost (šipka)
3. skutečnou nerovnost

patří sem i pojem Giniho koeficient

Vliv industrializace na rovnost

… nerovnost byla zprvu vyšší a později klesala

… největší extrémy dodnes existují v zemích,kde je industrializace na počátku (Peru, Panama, Brazílie či Venezuela)

Jedním ze zdrojů nerovnosti důchodů je nerovné rozdělení bohatství…

12. Zdroje nerovnosti

… ambicí moderní ekonomie je prosazení rovností… příležitostí, vzdělání a politických svobod.

Nerovnost v pracovním důchodu

1. schopnosti a dovednosti… různá výše mezd a platů… tělesné, duševní a povahové; dědičné nebo spojené se sociálním a ekonomickým prostředím… dochází však k přeceňování IQ…
2. intenzita práce
3. rozdíly v povoláních… např. dlouhou dobou odborné přípravy, schopnosti k určité profesi,nebezpečnost povolání…
4. rozdíly ve vzdělání (vyplatí se VŠ?)… studium lidského kapitálu (následné vyšší výdělky jsou pak výnosem z investic do lidského kapitálu)
5. jiné faktory… diskriminace určitých spol. skupin, náhoda a štěstí…

Nerovnosti ve vlastnickém důchodu

19. stol. socialista Proudhon „Vlastnictví je loupež“

1. dědictví… 2/3 nejbohatších své majetky zdědily
2. úspory a přejímání rizika… velmi malý zlomek obyvatelstva

13. Tvorba cen výrobních faktorů

8. Teorie rozdělování vycházející z mezní produktivity

Poptávky po faktorech jsou navzájem závislé

… žádný z faktorů obyčejně nepracuje samostatně

sir Wiliam Petty… „Práce je otcem produktu a půda je jeho matkou. Nelze říci, kdo je pro  zrození dítěte důležitější – zda otec nebo matka.“

Mezní produktivita

1. zákon klesajících výnosů působí jak u půdy, tak u práce (neboli klesající mezní produkt)
2. příjem z mezního produktu vstupu A je dodatečný příjem vytvořený dodatečnou jednotkou vstupu A
3. DK: MPL se může prodat za DK cenu P + cena výstupu není ovlivněna výstupem firmy  je rovna MR (hodnota každého akru půdy je mezní produkt půdy krát cena výstupu…)
4. NK: Příjem z mezního produktu představuje dodatečný příjem, který fa získává zaměstnáním dodatečné jednotky vstupu, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní. Je definován jako mezní produkt vstupu vynásobený mezním příjmem získaným prodejem dodatečné jednotky výstupu. Platí to pro práci (L), půdu (A), kapitál (K) a ostatní vstupy:

MRPL = MR * MPL

Poptávka po vstupech

… poptávka po vstupech je odvozená, nikoli finální

… podnik kupuje vstupy ne kvůli jejich bezprostřednímu užitku, ale proto, že mu umožní vyrábět a dosáhnout určitého příjmu; tedy např. pekařovu poptávku po obilí určuje poptávka spotřebitelů po houskách…

… poptávka po vstupu je tedy odvozena od poptávky spotřebitelů po finálních statcích

Poptávka po VF firem maximalizujících zisk

1. K dosažení max zisků je třeba zvyšovat vstupy tak dlouho, dokud příjem z mezního produktu vstupu převyšuje náklady nebo cenu  vstupu.
2. Dokonale konkurenční firmy vydělávají max zisky za těchto podmínek:

mezní produkt práce x cena výstupu = cena práce = mzdová sazba

mezní produkt firmy x cena výstupu = cena půdy = renta…

Pravidlo nejnižších nákladů

… zisky jsou max, když je mezní produkt na jeden dolar vstupu stejný pro každý vstup:

Poptávka po práci a příjem z mezního produktu

… křivka MRP je poptávkovou křivkou firmy

… pravidlo substituce… jestliže cena jednoho faktoru roste, zatímco ceny ostatních faktorů zůstávají fixní, pak se firmě obecně vyplatí nahradit dražší faktor větším množstvím jiných vstupů.

Určení cen faktorů nabídkou a poptávkou

… tržní poptávku po vstupech… dostaneme vodorovným sečtením individuálních poptávek všech firem, stejný postup u každého vstupu

… nabídková křivka vstupu (SS-křivka)… liší se… může být ve skutečnosti:

1. rostoucí
2. klesající
3. a dokonce svislá (téměř nabídka půdy)
4. zpět zakřivená (práce)

Teorie rozdělování založená na mezní produktivitě

1900 John Bates Clark (Kolumbijská univerzita)… zjednodušená teorie rozdělování

DK: majitelé půdy mohou zaměstnávat tolik pracovníků, kolik chtějí, přebytek MP je reziduálním výdělkem a patří majitelům půdy

celkový mzdový podíl práce je dán součinem:

W*L (W… mzdová sazba, L… množství práce)… obr. str. 664

Teorie mezní produktivity s mnoha vstupy

Zaměstnavatelé max zisk na konkurenčních trzích faktorů budou míst své poptávkové křivky po vstupech určeny dodatečným výstupem produkovaným dalšími jednotkami každého faktoru,tj. mezními produkty. Ve zjednodušeném případě jediného výstupu (při P = 1) dostáváme:

mzda = mezní produkt práce

renta = mezní produkt půdy

Tím je mezi všechny VF rozděleno přesně 100% výstupu, o nic víc a o nic méně.

… určují tzv. poptávkové ostří nůžek nabídky a poptávky.

13. Tvorba cen faktorů: případ pozemkových rent

Renta jako výnos z fixních faktorů

… celková nabídka půdy je dána přírodou a nelze ji obecně zvýšit při vyšší ceně půdy.

… nabídka je tedy fixní a plně neelastická (svislá)

„čistá ekonomická renta“… cena fixního faktoru (neplatí pouze pro půdu, ale i např. jednu Monu Lisu…)

Cena půdy vhodné pro pěstování obilí je vysoká, protože je vysoká cena obilí. Protože nabídka půdy je neelastická,bude půda obdělávána vždy, ať zuž jí konkurence přiřadí jakoukoli cenu. Hodnota půdy je tedy zcela odvozena od hodnoty produktu a nikoli naopak.

Renta a náklady

Zda renta je, či není N určujícím cenu, závisí na volbě hlediska. Co se jednotlivému odvětví jeví jako nálad určující cenu, to mlže být pro celou ekonomiku čistou ek. rentou placenou neelasticky nabízenému faktoru.

Hnutí Henryho George za jedinou daň: zdanění „přebytku  z půdy“

Čistá pozemková renty je svou povahou „přebytek“, který může být výrazně zdaněn bez deformování výrobních pobídek nebo snížení výrobní efektivnosti.

Celá daň se  přesunula zpět na vlastníky faktoru s neelastickou nabídkou.

Daň nezpůsobí žádné deformace nebo ek. neefektivnosti… protože nemění ničí ek. chování

Ramseyho daně

20. léta 20. stol. anglický ekonom Frank Ramsey… „ramseyho daňové pravidlo“… uvalení vyšších daní na ty vstupy a výstupy, jejich že cena jsou nabídkově nebo poptávkově nejméně elastické.

Tvorba cen faktorů a efektivnost: renta a ceny faktorů jako nástroje přidělování vzácných zdrojů

Ceny poskytují výrobcům signály o relativní vzácnosti různých vstupů, a tím jim pomáhají volit kombinaci vstupů, která je z hlediska vybavení společnosti jednotlivými faktory nejvhodnější.

14. Mzdy a trh práce

9. Určení mezd v podmínkách dokonalé konkurence

Celková úroveň mezd

… na trhu s identickými pracovními místy a podobnými lidmi budou  hodinové sazby přesně stejné

… index reálné mzdy definujeme jako index nominálních mezd dělený indexem životních N (měřený indexem spotřebitelských cen… poměřuje N na nákup fixního tržního koše spotřebních statků)

Poptávka po práci

… v daném čase a při dané úrovni technologie existuje vztah mezi množstvím práce a množstvím výstupu  produktivita a zákon klesajících výnosů

Nabídka práce

determinanty:

1. obyvatelstvo… počet ob. je určen porodností, úmrtností i přistěhovalectvím (str. 680), podívat se na působení substitučního a důchodového efektu
2. způsob, jakým obyvatelstvo tráví svůj čas

Mzdové rozdíly mezi různými skupinami pracovníků

Rozdíly ve mzdách, které slouží pouze ke kompenzaci nepeněžních rozdílů mezi profesemi, se nazývají kompenzující rozdíly (např. příplatek za práci přes víkend, za riziko povolání, špinavé pracovní prostředí, jednotvárnost, nepravidelná zaměstnanost…)

Rozdíly ve kvalitě práce… dány také přípravou na zam.

Platy herců… neelastická nabídka… čistá ek. renta

Nekonkurenční skupiny na trhu práce

… práce není jediný faktor, ale mnoho rozdílných, ale velmi úzce spojených VF… tyto skupiny si vzájemně nekonkurují… z toho plynou velké rozdíly v platech (specializací do určitého trhu jsou zam. vystaveni vlivu D&S příslušné dovednosti)

… důležité pro pochopení diskriminace v práci

Dva zákony klasiků

Železný zákon mzdový: Malthus a Marx

malthusiánská teorie populace… kdykoli dojde ke zvýšení mezd nad existenční úroveň (min ú. nutnou k zachování života člověka), počet obyvatelstva začne velmi rychle růst (SS-křivka vodorovná)

rezervní armáda nezaměstnaných… MARX (str. 686)

14. Diskriminace podle rasy a pohlaví

1. Rozdíly ve výdělcích různých skupin pracovníků budou v tržní ekonomice existovat vždy. Ale jestliže rozdíly ve výdělcích mají svůj původ pouze v irelevantních osobních charakteristikách, jako je rasová příslušnost, pohlaví nebo náboženské vyznání, pak mluvíme o diskriminaci.

… v USA má diskriminace své kořeny v rasových názorech a společenských institucích.

… v trvání otroctví (ještě v 19. stol.) v USA a apartheidu v Jižní Africe nebyla skryta žádná ek. záhada

… grafická analýzy na str. 689

… rasová diskriminace

… diskriminace žen (pohlaví)… ženy i přes stejné vzdělání mají platy o třídu nižší (nejlepší místa byla vždy historicky rezervována mužům)

Snížení diskriminace na trhu práce

přijata řada vládních opatření

1964 Zákon o občanských právech (staví mimo zákon diskriminaci při propouštění a zaměstnávání osob)

1963 Zákon o stejné mzdě (stejná mzda pro ženy i muže)

Doktrína srovnatelného ocenění tvrdí, že odměna by měla vycházet z cennosti práce.… kritici tohoto postupu předvídají vznik nadbytků a nedostatků (mzdy nejsou výsledkem působení D&S)

15. Odborové organizace a kolektivní vyjednávání

10. Americké odborové hnutí

… 1/6 ek. aktivního obyvatelstva USA je členy odborů (železnice, ocelářství, automobilový průmysl, doly…)

… po WW1 prudký nárůst a od roku 1950 dochází k pozvolnému poklesu

Historie o. USA

posl. třetina 19. stol. bouře proti „zájmůmmocných“… Rytíři práce (tajná org., odtajnění v roce 1886)… zaměstnavatelé vytváří protiofenzívu… sestavování tzv. „černých listin“ odborářů

1881 Americká federace práce (AFL)… v čele stál Samuel Gompers

1. princip federalizace: suverenita všech celostátních odborů (vyloučil „duální odbory“)
2. dobrovolnost: podniky a odbory, nikoli však vláda
3. ekonomický charakter odborů

… budoucnost patřila odvětvovým a profesním odborům

1935 Sdružení odvětvových organizací (CIO)

Struktura:

1. místní odbory… platí se příspěvky, vyjednávání kolektivní smlouvy (mzda a pracovní podmínky
2. celostátní
3. federace celostátních odborů

Fungování kolektivního vyjednávání

… určuje mzdy a kolektivní požitky odborově org. pracujících

… výsledkem je kolektivní smlouva:

1. zahrnuje ekonomický balík (zákl. mzdové sazby, přesčasové sazby, dovolená a přestávky + zam. požitky: penzijní pojištění, zdravotní péče…) + COLA (přizpůsobování životním nákladům… inflace)
2. pracovní pravidla
3. procedurální ustanovení (pravidla seniority…kdo dostává výpověď první…)

1890 Shermanův protimonopolní zákon (o odborech nic neříkal, ale později byl soudy používán k omezování síly odborů)

proodborové: Zákon o práci na železnici (1926), Norris-La Guardiův zákon (1932), Zákon o spravedlivých pracovních standardech (1938), Wagnerův zákon (1935)… vytvořena Celostátní rada pro pracovní vztahy (NLRB)

Největší hrozbou pro odbory představují neorganizovaní pracovníci, kteří nabízejí stejný produkt.

15. Dopad nedokonalé konkurence na mzdy

… trh práce je nedokonalý… heterogennost zaměstnání, firmy a skupiny mohou ovlivňovat mzdy…

1. „strnulé mzdy“… mzdy a platy mají tendenci reagovat na ek. šoky pomalu, místo aby vyrovnávaly D&S a mistily trh práce okamžitě
2. firmy musí mít mzdové tarify

Cesty, kterými odbory usilují o zvýšení mezd

1. odbory mohou snížit nabídku práce (obr. 708)… donutí vládu přijmout zákon o nepřijímání odborově neorganizovaných pracovníků
2. mohou použít své kolektivní vyjednávací moci k přímému zvýšení mzdových sazeb
3. mohou způsobit zvýšení poptávky po práci (propagace produktů odvětví, kvóty zahraničního zboží,zvýšení efektivnosti práce
4. mohou se postavit zaměstnavatelům, kteří mají monopolní vyjednávací moc… monopsonista… jediný kupec komodity

… důležitou roli hraje kontrola vstupu

Účinky na nezaměstnanost

… vyčkávací nezaměstnanost

… klasická nezaměstnanost

16. Kapitál, úrok a zisky

Základní pojmy teorie kapitálu

… vyrobený VF

… sestává se z takových vyrobených statků dlouhodobé spotřeby, které jsou opět použity jako výrobní vstupy pro další výrobu.

… základní vlastností je: současně vstup a výstup

kategorie:

1. stavby
2. zařízení
3. zásoby

… kapitálové statky se prodávají a kupují na trzích kapitálových statků.

… platba za dočasné nájemné používání KS = nájemné.

… výnosová míra z kapitálu je roční čistý výnos (nájemné mínus náklady) na dolar investovaného kapitálu. Je to bezrozměrné číslo – procenta za rok.

… zisky představují reziduální důchod, jež se rovná rozdílu mezi celkovými příjmy a celkovými náklady.

Finanční aktiva a úrokové sazby

… zdroje na výrobu kapitálu… někdo musí spořit, aby poskytl fondy na nákup nových KS.

… „cena fondů“ (výnos z finančních A)… „úroková sazba“… roční přínos z půjčených peněžních fondů (obvykle v % za rok)

… dnešní hodnota kapitálového A… hodnota tohoto roku (spočítáme kolik peněz uložených dnes by bylo při dané úrokové sazbě potřeby, aby poskytlo přesně tentýž tok příjmů, jako uvažované SA.

V… dnešní hodnota půdy

N… trvalé roční příjmy

i… úroková sazba v desetinném vyjádření

Teorie kapitálu

… klasická teorie: rakouský ek. E. V. Böhm-Bawerk, Švéd Knut Wicksell a Irving Fisher (USA).

… investování do kapitálových statků znamená, že výroba má nepřímý, zprostředkovaný charakter.

… investiční činnost umožňuje ek., která obětuje dnešní spotřebu, dosáhnout větší spotřeby v budoucnosti.

… ve světě rizika, inflace a monopolů by se konkurenční výnosová míra kapitálu rovnala tržní úrokové sazbě.

úroková sazba

… reálná… je nominální úroková sazba mínus míra inflace

… nominální

Zisky

… jsou definovány jako rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (celkové příjmy z prodejů – mzdy, platy,renty, materiál, úrok, daně…)

determinanty:

1. zisky jako implicitní výnosy… implicitní nájemné, i. renta a i. mzdy jsou názvy pro výdělky faktorů,které fa sama vlastní
2. zisky jako odměna za riziko… platební neschopnost, čisté riziko (statistické riziko), inovace…
3. zisky jako monopolní výnosy

Dodatek: Náročnější analýza kapitálu a úroku

… při určování časového průběhu úrokových sazeb působí jak netrpělivost vydávat (dávat přednost před budoucností) omezující akumulaci kapitálu a produktivity kapitálu (jaké úrokové sazby lze dosáhnout při dané úrovni zásoby kapitálu)

… Fisherův diagram (str. 733)… PPF + soubor indiferenčích křivek

Společnost může směnit dnešní spotřební statky za budoucí spotřební statky při substituční míře vyjádřené reálnou úrokovou mírou.

Dnešní hodnota

… budoucí platby jsou méně ceněné než současné platby… jsou vzhledem k současnosti diskontovány.

… z investic si vybereme vždy tu, která má nejvyšší současnou hodnotu.